Branchiosaurus sp. Boskovická Brázda
Po několikerých návštěvách lokalit boskovické brázdy a bedlivém studiu historické paleontologické literatury, můžeme oznámit "Ano našli jsme Branchiosauridní obojživelníky".
Kromě nich se nám na lokalitách povedlo získat pro vás i velice zachovalé exempláře Acanthodes gracilis . Tato zajímavá lokalita je uváděna v literatůře jako "Arnultovice" 1, výskyt obratlovců je vázán na šedé vápence rozptýlené orbou ve svahu sz. od Drnovic. Fosilie jsou červenohnědě nebo bíle zbarvené. Nejčastěji byly nalézány fosílie Acanthodes gracilis (Beyrich, 1848) a to jak fragmenty, tak i celých jedinců. Obojživelníci se vyskytují jako kostřičky malých, červeně nebo bíle zbarvených branchiosauridních obojživelníků, které bývají nahloučeny na vrstevní ploše v desítkách jedinců. Kromě těchto velice malých obojživelníků byla z této lokality popsána lebka a část kostry většího jedince jako nový druh Sclerocephalus stambergi (Steyer – Klembara, 2012). Dále se podařilo nálézt fosilie paprskoplotvé ryby Letovichthys sp. a větší množství koprolitů. Vrstvám z této lokality odpovídají fosiliferní sedimenty popisované prof. Augustou v padesátých letech dvacátého století na lokalitě Letovice-Jindřichov. Fosilie z Jindřichova se nalézají rovněž v šedém vápenci a jsou taktéž zbarveny červeně nebo bíle. V tomto historickém materiálů který studoval Štamberg (2007) a obsahuje zejména hojné fosílní pozůstatky druhu Acanthodes gracilis a rovněž fosílie paprskoploutvé ryby druhu Letovichthys tuberculatus. Lokalita Jindřichov z ohledem na urbanizaci již není v současné době přístupná. Je zřejmé, že sedimenty z Letovic-Jindřichova a okolí Drnovic patří ke stejnému horizontu v rámci spodních vrstev letovického souvrství.
Pozn. aut. : 1) Arnultovice __ lokalita - podle typu fosilizace typické pro sudetskou oblast, v boskovické brázdě je tento vývoj vzácný, ne-li výjmečný. Nejbližší obec s názvem Arnultovice je v okr. Trutnov, tj. cca 150km od Boskovic SZ směrem. Takže hledej šmudlo.
Zdroj:
AUGUSTA, J. (1931): Nová palaeontologická lokalita ve spodním permu střední části boskovické brázdy na Moravě. – Časopis Vlasteneckého Spolku musejního v Olomouci, 44, 284–285.
AUGUSTA, J. (1949): Dnešní stav znalostí o květeně spodního permu v okolí Černé Hory, Boskovic a Letovic. - Časopis Vlasteneckého Spolku musejního v Olomouci, 58 (1949), 1–20.
AUGUSTA, J. (1955): Zpráva o paleontologicko-stratigrafickém výzkumu spodního permu v okolí Boskovic a Letovic na Moravě. Zpr. o geol. výzk. v roce 1954. 5-6.
ŠTAMBERG, S. (2007): Permo-Carboniferous Actinopterygians of the Boskovice Graben. Part 1. Neslovicella, Bourbonnella, Letovichthys, Elonichthys. – 155 str. Muz. vých. Čech v Hradci Králové
ŠTAMBERG, S. (2014): Fossiliferous Early Permian horizons of the Krkonoše Piedmont Basin and the Boskovice Graben (Bohemian Massif) in view of the occurrence of actinopterygians. – Paläont., Strat., Faz. (22), Freiberg. Forsch., C 548, 45–60.
ŠTAMBERG, S. (2015): Paprskoploutvé ryby a další fauna obratlovců z fosiliferních obzorů spodních vrstev letovického souvrství (spodní perm) boskovické brázdy. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2014/C–Paleontologie,71–74.
