Heřmanov PP, Heřmanovská koule
Heřmanovské koule, mineralogická rarita.
Česká republika se může pochlubit unikátní mineralogickou paragenezí. Jedná se o nálezy nodulí oválného až kulovitého tvaru tzv. „heřmanovské koule“. Lokalita se nachází asi 550 m JJZ od jižního okraje obce Heřmanov a 3,5 km JV od Křižanova u Velkého Meziříčí a 10 km SSZ od Velké Bíteše v okrese Žďár nad Sázavou.
(upraveno podle https://mapy.cz/s/nemadamojo)
Naleziště není prostorově výrazné, rozkládá se v nevelkém podmáčeném remízku a přilehlé louce nalevo od silnice III. Třídy 3913 do obce Skřinářov. Lokalita dříve sloužila pro pasení dobytka jako pastviště. V současnosti je to nejen u nás, ale i ve světě významná mineralogická lokalita. Její rozloha činní 1,8896 ha. Lokalita byla vyhlášena 19. 10. 1978 chráněným územím a získala statut přírodní památky.
Mapa s lokalitami s podobnou mineralizací.
Místo, kde se tyto pozoruhodné přírodní útvary vyskytují, má velmi rozmanitou geologickou stavbu a složení. Podíváme-li se na geologickou mapu, najdeme zde výraznou polohu tzv. gföhlské ortoruly a v ní hadcové ostrůvky. Oblast nazývaná strážeckým moldanubikem je geologicky velmi stará, starohorního stáří, geology označovaná jako proterozoikum (2,5 miliardy až 542 mil. let).
„Heřmanovské koule“ nejsou tvořeny jedním minerálem, ale jsou složeny z několika minerálních druhů. Jejich vznik je vázán na kontaktní zónu, na které se setkávají dva odlišné typy hornin. Tělesem hadců, nazývaných též serpentinity, proniká pegmatitová žíla, mající velmi podobné složení jako známé žuly. Hadce jsou výrazně bazické až ultrabazické horniny, oproti pegmatitům, jež mají výrazně kyselou reakci. Chemický kontrast těchto hornin způsobil při pronikání žhavého pegmatitového magmatu při teplotách vyšších než 500 °C vzájemnou chemickou výměnu látek a při styku hadce s pegmatitem vznikly pozoruhodné „koule“.
Nodule jsou tvořeny vysoce hořečnatým flogopitem, mastkem a amfibolem. Centrální část nodulí se skládá z flogopitu, obklopeného tenkou zónou mastku a nejkrajnější částí, tvořenou jehlicovitým amfibolem. Amfibol z různých vzorků byl identifikován buď jako tremolit, nebo antofylit. Tremolit obsahuje velmi jemné exsoluční lamely antofylitu. Z akcesorických minerálů je přítomen chromit, grafit, ilmenit, apatit a vermikulit, který je nejspíš produktem zvětrávání. Přítomnost ilmenitu, chromitu a grafitu indikuje redukční prostředí. Mechanismus vzniku nodulí zůstává neznámý; nabízí se srovnání s reakčními lemy, vzniklými na jiných lokalitách (Věžná, Rožná, Dolní Rožínka, Dolní Bory). Zde je však pořadí minerálů od nepřeměněného olivínu přes mastek, antofylit a flogopit opačné, tedy zóna nejblíže k pegmatitové žíle je tvořena flogopitem.
Pěkné ukázky „heřmanovských koulí“ můžeme vidět ve sbírkách Národního muzea v Praze, Moravského zemského muzea v Brně nebo ve sbírkách Městského muzea ve Velké Bíteši.
A jak to zde vypadá na lokalitě v současnosti. Na lokalitě je vidět značná sběratelská činnost. A je vidět, že ani dnes zájem o tuto zapadomoravskou raritku neutuchá..
( Častečně otevřená heřmanovská koule cca 7 cm)
Zdroj:
ANDRÉ, CH.,C.(1804): Anleitung zum Studium der Mineralogie. – Camesimanische Buchhandlung, Wien.
BREZINA, A. (1874): Anthophyllit von Hermannschlag. – Mineral. Mittheil. 247 pp.
PATOČKA M., PATOČKA J. (2013): „Heřmanovské koule, mineralogický unikát“, (Vesmír, roč. 92, č. 9, 469 – 470, 2013/9).
TUREK K. (2008): Charakteristika ultrabazických uzavřenin v horninách moldanubika, MS. – PřF MU, Brno.
MAJZLAN, J., GRAPES, R. (2006): Minerals from exocontact of a pegmatite and serpentinites in Heřmanov, Czech Republic. – Mineralogia polonica – special papers. Vol. 28. Varšava.
Heřmanovské koule, mineralogická rarita.
Česká republika se může pochlubit unikátní mineralogickou paragenezí. Jedná se o nálezy nodulí oválného až kulovitého tvaru tzv. „heřmanovské koule“. Lokalita se nachází asi 550 m JJZ od jižního okraje obce Heřmanov a 3,5 km JV od Křižanova u Velkého Meziříčí a 10 km SSZ od Velké Bíteše v okrese Žďár nad Sázavou.
(upraveno podle https://mapy.cz/s/nemadamojo)
Naleziště není prostorově výrazné, rozkládá se v nevelkém podmáčeném remízku a přilehlé louce nalevo od silnice III. Třídy 3913 do obce Skřinářov. Lokalita dříve sloužila pro pasení dobytka jako pastviště. V současnosti je to nejen u nás, ale i ve světě významná mineralogická lokalita. Její rozloha činní 1,8896 ha. Lokalita byla vyhlášena 19. 10. 1978 chráněným územím a získala statut přírodní památky.
Mapa s lokalitami s podobnou mineralizací.
Místo, kde se tyto pozoruhodné přírodní útvary vyskytují, má velmi rozmanitou geologickou stavbu a složení. Podíváme-li se na geologickou mapu, najdeme zde výraznou polohu tzv. gföhlské ortoruly a v ní hadcové ostrůvky. Oblast nazývaná strážeckým moldanubikem je geologicky velmi stará, starohorního stáří, geology označovaná jako proterozoikum (2,5 miliardy až 542 mil. let).
„Heřmanovské koule“ nejsou tvořeny jedním minerálem, ale jsou složeny z několika minerálních druhů. Jejich vznik je vázán na kontaktní zónu, na které se setkávají dva odlišné typy hornin. Tělesem hadců, nazývaných též serpentinity, proniká pegmatitová žíla, mající velmi podobné složení jako známé žuly. Hadce jsou výrazně bazické až ultrabazické horniny, oproti pegmatitům, jež mají výrazně kyselou reakci. Chemický kontrast těchto hornin způsobil při pronikání žhavého pegmatitového magmatu při teplotách vyšších než 500 °C vzájemnou chemickou výměnu látek a při styku hadce s pegmatitem vznikly pozoruhodné „koule“.
Nodule jsou tvořeny vysoce hořečnatým flogopitem, mastkem a amfibolem. Centrální část nodulí se skládá z flogopitu, obklopeného tenkou zónou mastku a nejkrajnější částí, tvořenou jehlicovitým amfibolem. Amfibol z různých vzorků byl identifikován buď jako tremolit, nebo antofylit. Tremolit obsahuje velmi jemné exsoluční lamely antofylitu. Z akcesorických minerálů je přítomen chromit, grafit, ilmenit, apatit a vermikulit, který je nejspíš produktem zvětrávání. Přítomnost ilmenitu, chromitu a grafitu indikuje redukční prostředí. Mechanismus vzniku nodulí zůstává neznámý; nabízí se srovnání s reakčními lemy, vzniklými na jiných lokalitách (Věžná, Rožná, Dolní Rožínka, Dolní Bory). Zde je však pořadí minerálů od nepřeměněného olivínu přes mastek, antofylit a flogopit opačné, tedy zóna nejblíže k pegmatitové žíle je tvořena flogopitem.
Pěkné ukázky „heřmanovských koulí“ můžeme vidět ve sbírkách Národního muzea v Praze, Moravského zemského muzea v Brně nebo ve sbírkách Městského muzea ve Velké Bíteši.
A jak to zde vypadá na lokalitě v současnosti. Na lokalitě je vidět značná sběratelská činnost. A je vidět, že ani dnes zájem o tuto zapadomoravskou raritku neutuchá..
( Častečně otevřená heřmanovská koule cca 7 cm)
Zdroj:
ANDRÉ, CH.,C.(1804): Anleitung zum Studium der Mineralogie. – Camesimanische Buchhandlung, Wien.
BREZINA, A. (1874): Anthophyllit von Hermannschlag. – Mineral. Mittheil. 247 pp.
PATOČKA M., PATOČKA J. (2013): „Heřmanovské koule, mineralogický unikát“, (Vesmír, roč. 92, č. 9, 469 – 470, 2013/9).
TUREK K. (2008): Charakteristika ultrabazických uzavřenin v horninách moldanubika, MS. – PřF MU, Brno.
MAJZLAN, J., GRAPES, R. (2006): Minerals from exocontact of a pegmatite and serpentinites in Heřmanov, Czech Republic. – Mineralogia polonica – special papers. Vol. 28. Varšava.
