Drahý opál z Welo
Drahý opál Wegel Tena, South Welo, Ethiopia
Drahý opál těžený v Etiopii se začal objevovat v roce 1994. Tento opál pocházel z naleziště v okrese Menz Gishe v severní části provincie Shewa. Opál z této oblasti se vyskytuje v širokém spektru barev. Velká část opálu má hnědou, červenou nebo oranžovou barvu; ale také jsou nalezeny žluté, bílé a jasné barevné tělové barvy. To se vyskytuje ve vrstevnatých vulkanických horninách, jako je ryolit, tuf a ignimbrit. Ačkoli hodně z tohoto opálu má problémy s blednutím a vysycháním a tím i ztrátou barvoměny, část kvalitního materiálu je zpracována. Tyto opály se často nazývají "Shewa opál" nebo "Mezezo opál" podle jejich původu.
Nejvýznamnější opálový objev v Etiopii byl proveden v roce 2008 u města Wegel Tena v provincii Welo v severní části země. Tento opál může mít živé barevné odstín bledý z barevné, bílé, žluté, oranžové nebo hnědé barvy. Je mnohem stabilnější než opál z provincie Severní Shewa. Tento materiál se rychle stal známý jako "Welo opál", ale také se vyskytují názvy "wollo" a "wello".
Většina welo opálu pochází z jedné žíly v souvrství vulkanických hornin. Hlavní žíla je opalizovaný ryolitický ignimbrit o mocnosti do jednoho metru překrytého komplexem vrstev vulkanických hornin. Opál s největší pravděpodobností vznikl z vodních roztoků nabohacených oxidem křemičitým. Silikagel se vysrážel ve volných prostorech porézního ignimbritu a následně se přeměnil na opál.
Dobývání opálu probíhá velice archaicky. V opálonosné vrstvě v strmých údolních stěnách, jsou ručně raženy krátké sledné štoly bez výstroje. Toto podzemní dobývání opálu je velmi rizikové, neboť ignimbrit je často tektonicky porušený, drobivý a místy silně zvětralý. Často dochází k závalům a destrukci nadloží.
Opálonosné horniny lze sledovat v bočních stěnách údolí, kde je těženo, avšak jeho úplný plošný rozsah není znám, protože opálová vrstva je překryta až 350 metrů mocným souvrstvím sopečných hornin. Ložisko však se může rozkládat na ploše několika desítek km2.
Třetí naleziště byla objevena v roce 2013, opět v provincii Welo cca 100 kilometrů severně od oblasti Wegel Tena. Většina opálu v tomto ložisku má průsvitně šedý až černý opálový matrix. Vyskytuje se ve vrstvě mineralizovaného ignimbritu. Souvrství ignimbritu je součástí rozsáhlého komplexu uloženin vulkanických hornin. Má mocnost do 60 cm a nachází se v nadloží nepropustných hornin.
I toto ložisko opálu je nedostatečně prozkoumáno, ale výchoz žíly lze sledovat v délce několika km podél stěn údolí. Současná těžba probíhá pomocí štol, které byly vykopány do výchozů souvrství na strmých svazích.
Léčba opálu
Většina etiopských opálů se prodává v přirozeném stavu. A však v poslední době se stále častěji objevily a objevují velké kusy, které byly „léčeny“. Jejich velká pórovitost z nich činí ideální kandidáty na dobarvování, zakuřování a léčbu sugar/acid.
Všechny tyto postupy, pokud jsou zveřejněny, snižují cenu opálu oproti neléčeným opálům. Když se nepřizná tato léčebná kúra, mohou oklamat nezkušené i zkušené kupce.
Barvení opálu
Častá hydrofanová povaha etiopského opálu hodně usnadňuje barvení. Osoba znalá si pravděpodobně uvědomí, že nepřirozený vysoký stupeň barvy těchto opálů je zapříčiněn barvivem.
Avšak pokud se používá pouze k tónování a tím vytvoření jemnější a věrohodnější barvy. Je tato procedura bez odborných a invazivních metod téměř neodhalitelná. V těchto případech lze ošetření barvivem detekovat mikroskopicky či řezem opálu. V dobarvených vzorcích je barva koncentrovaná blízko povrchu u přírodních rovnoměrně rozložená v opálové hmotě.
Zakuřování opálu
Kouř je suspenzí velmi jemných částic ve vzduchu nebo plynu. Jemné kouřové částice se mohou dostat do pórových prostorů opálu a změnit barvu opálové hmoty. Ošetření kouře lze provést obalením opálu v papíru a ohříváním papíru na teplotu, při které dochází doutnání. Doutnající papír uvolňuje jemné částice černých sazí, které vstupují do pórů opálu a ztmavují opálovou hmotu. Tmavší opálová hmota kontrastuje s opálovou barvoměnou, takže se zdá, že je silnější a zřetelnější.
Ošetření kouře může být někdy zjištěno hledáním částic černé sazí během mikroskopického vyšetření. Ty mohou být často pozorovány jednotlivě nebo v koncentracích podél mikrofraktur uvnitř opálu. Laboratorní testy, jako je Ramanova spektroskopie, mají schopnost odhalit léčbu kouřem, protože mohou detekovat uhlík, který v opálech vulkanického původu obvykle chybí.