Moravské Vltavíny

O vltavínech toho bylo napsáno hodně, takže jen stručně co o nich víme:

- Nejpravděpodobnější zdrojnice krátery Ries a Steinheim v Jižním Německu.

- Stáří cca 14,7 mil. let (Střední Miocén, stupeň Langh)

- První popis J. Mayera z roku 1786 ("chrysolites" from Týn nad Vltavou)

- První užití názvu Moldavit 1836 (F. X. M. Zippe) česká obdoba Vltavín se používá až cca o 50 let později v 80. letech 19. století.

- Naleziště: Jižní Čechy (Českobudějovicko, Českokrumlovsko, Písecko)

Jihozápadní Morava (Třebíčsko, Ivančicko-Oslavansko, Znojemsko)

Chebská pánev

Dolní Rakousy

Lužice

Tím to bychom měli osvětově-odbornou činnost splněnou, jelikož o vltavínech toho je napsáno opravdu hodně v literatuře i na síti.

Specifika sběru moravských vltavínů
Pokud máte povědomí o sběru vltavínů v jižních Čechách, tak na vše zapomeňte, toto byl i můj případ. Poměr četnosti nálezů 1:100 cca poměr nálezů na Moravě a v Čechách z čehož vyplívá, že najít moravský vltavín je jiné kafé. Vltavíny jsou jiné tmavší nebo se tak jeví, na známých lokalitách se jedná spíš o exkurzní činnost než sběratelství.

Sedimenty jsou si podobné, většinou frakciované fluviálního a fluviolakustrinního původu. Jsou tvořeny ve většině valouny obecného křemene a jeho varietami (křišťál, záhněda, citrín, ametyst) do 5 cm. Dále se nachází valouny hornin pegmatitů, granulitů a rul a aj.

Na naší exkurzy jsme zkusili pás mezi obcemi Dukovany, Slavětice a Stropešínem. V oblasti jsou deponovány vltavínonosné sedimenty dosahují maximální mocnosti přes 20 m a představují patrně denudační relikt rozsáhlého terasového systému původního toku Paleo-Jihlavy. Jejich báze se v současnosti nachází asi 85-120 m nad současným tokem řeky Jihlavy. Podloží vltavínonosných sedimentů tvoří zvětráváním korodované horniny moravského moldanubika (ruly, granulity, amfibolity, serpentinity) a mořské vápnité písky a jíly stáří spodnobádenského.

Co vše ještě najdete: lahvové sklo (pivní, minerálkové), uhlí černé, uhlíky a strusku. No abych nezapomněl ještě sušené zaječí a králičí bobky. To je téměř vše co většinou vezmete do ruky a on to vltavín nebude. Tmavé plasty a igelit jsou další s kategorie vnadidel.

Počítejte, že jste cca tisící návštěvník alespoň podle stop na poli (Slavětice „U křížku“) na exponovaných místech výchozů je zem ušlapaná na beton. Takže před vámi tu prošli procesí. To vás ale nesmí odradit. Platí : Čím blíže k silnici tím větší recentní koprolit najdeš.

Takže ať najdeš...