Geologie a popis lokality Svojanov

Vzorky zeolitů pocházejí z nečinného lomu ležícího severně od Svojanova. V blízkém okolí dochází ke styku dvou regionálně významných jednotek, letovického a poličského krystalinika. Hranicí mezi nimi je svojanovská mylonitová zóna. Studovaná lokalita náleží do letovického krystalinika. Tato oblast je budována především dvojslídnými svory a rulami s pruhy amfibolitů a vložkami kvarcitů (Mísař et al., 1983). Lom byl založen v tělese granátického amfibolitu, kterým ve střední části lomu pronikala kalcitová žíla, která místy dosahovala mocnosti až 20 centimetrů. Na kontaktu žíly s amfibolitem došlo k alteraci amfibolitu. Právě při okraji žíly byla zeolitová mineralizace nepravidelně rozmístěna (ústní sdělení p. J. Hovorky a F. Veselovského).

Popis minerální asociace se zeolity

Žíla obsahující zeolity je složena z převládajícího kalcitu, v němž se vyskytují radiálně paprsčité hnědozelené, černé a místy červené agregáty ferrieritu, složené z jednotlivých vláknitých krystalků, dosahujících velikosti až 1 cm. Vedle zeolitů jsou přítomny také doprovodné minerály kalcit a chlorit. Chlorit se ve vzorku vyskytuje pravděpodobně ve dvou typech. První typ vytváří tenké žilky mezi agregáty ferrieritu a vznikal zároveň s ním. Druhý typ chloritu zarůstá do ferrieritu a částečně ho zatlačuje, tento typ je zřejmě mladší než ferrierit. Chlorit nebyl na lokalitě dále podrobně studován. Nejstarším zeolitem v asociaci je chabazit, který narůstá na starší, dokonale omezené klencové krystaly kalcitu I. Posléze je sám zatlačován mladším kalcitem II a vytváří izolované nepravidelné relikty. Ferrierit tvoří vláknité agregáty vzájemně se prorůstající s chloritem. Místy jsou vlákna příčně rozpraskána, tyto praskliny jsou rovněž vyplněny chloritem. Mezi vlákna ferrieritu, v těsném sousedství s chloritem, zarůstá ojediněle hypoautomorfně omezené krystaly klinoptilolitu o velikosti cca 300 µm.

Chemismus minerálů na lokalitě Svojanov

Dominantním prvkem mineralizace je (Ca) vápník, který je hlavní složkou kalcitu, v zeolitech je ale zastoupen v podřadném množství s výjimkou chabazitu, kde vápník (Ca) mírně dominuje nad draslíkem (K). Celkové zastoupení sodíku (Na) je v minerální asociaci téměř nulové. Zeolitová asociace ze Svojanova vykazuje poměrně vysoké obsahy Fe v porovnání s jinými lokalitami. Výskyty ferrieritu v rámci České republiky jsou poměrně vzácné. Množství Fe ve ferrieritu ze Svojanova je několikanásobně větší, nežli dosud publikované údaje v literatuře, výjimkou je pouze ferrierit-Mg z italské lokality Alberto Bassi (Deer et al., 2004). Železo v klinoptilolitu dosahuje daleko nižších hodnot v porovnání s ferrieritem, ale v rámci skupiny klinoptilolitu jsou i tyto hodnoty významné. Obsahy Fe v chabazitu se pohybují přibližně v hodnotách blízkých ostatním lokalitám ve světě. Zajímavé jsou velmi vysoké obsahy Mg v klinoptilolitu a ferrieritu . Doposud popsaný Mg nejvíce bohatý klinoptilolit pochází z lokality Mohave County v Arizoně (Deer et al., 2004). Nejvíce hořečnatý ferrierit byl nalezen v Alberto Bassi v Itálii, kde dosahoval hodnot (Deer et al., 2004). Ferrierit a klinoptilolit ze Svojanova tyto hodnoty značně převyšují.

Zeolity jsou velmi rozsáhlá skupina minerálů čítající několik desítek minerálních druhů, které se vyskytují téměř ve všech geologických prostředích ve vyšších partiích zemské kůry. Často bývají studovány pro jejich pozoruhodné fyzikální a chemické vlastnosti. Především jejich struktura obsahuje volné dutiny a kanály, které bývají vyplněny slabě vázanými kationty a molekulami vody a obsah těchto kationtů a vody v dutinách se může různě měnit, aniž by došlo k významné destrukci jejich struktury. Železu vstupujícího do zeolitů nebylo dosud věnováno příliš pozornosti. Ze studované literatury bylo zjištěno, že mezi Fe nejvíce bohaté zeolity patří analcim, laumontit a skupiny chabazitu, ferrieritu, erionitu, heulanditu a phillipsitu. Obsah Fe v těchto minerálech se pohybuje v setinách váhových procent až v prvních váhových procentech Fe₂O₃. Všechny tyto minerály se nacházejí i v České republice a jejich výskyty jsou vázány především na magmatické a méně pak také na metamorfní a hydrotermální typy výskytu.

Resumé

Studované zeolity pocházejí z uzavřeného lomu u Svojanova. Jejich výskyt je vázán na okrajové partie žíly kalcitu, která proniká granátické amfibolity letovického krystalinika. Mineralizace se řadí k tzv. alpské paragenezi. Na této lokalitě jsou zastoupeny tři minerály patřící do skupiny zeolitů, a to ferrierit, chabazit a klinoptilolit. V asociaci je doprovází chlorit a kalcit. Makroskopicky pozorovatelný je pouze ferrierit, zatímco chabazit a klinoptilolit jsou pouze mikroskopické. Nejstarším zeolitem v asociaci je chabazit, nejmladším je naopak klinoptilolit. Ve všech zeolitech ze Svojanova bylo zjištěno zvýšené množství Fe. Nejvíce Fe bohatý je ferrierit, obsahy Fe v něm jsou u tohoto minerálu jedny z nejvyšších zjištěných. U klinoptilolitu a chabazitu je množství Fe podstatně nižší, ale i tak poměrně významné. Zdrojem Fe jsou pravděpodobně amfibolity vyskytující se v nejbližším okolí mineralizace. Pro zeolity ze Svojanova je charakteristická přítomnost malého množství Na a Ca. Tyto prvky jsou pravděpodobně vázány v plagioklasech tvořících součást amfibolitů a jejich migrace (především Na) byla natolik omezená, že jejich zastoupení v zeolitech není příliš významné. Vápník je ale hojný v asociujícím kalcitu, kam byl asi přednostně vázán. Studovaná minerální asociace je také typická zvýšenými obsahy Mg, především v klinoptilolitu a ferrieritu. Oba minerály jsou svými vysokými obsahy Mg unikátní v celosvětovém měřítku, jedná se pravděpodobně zatím o jeho nejvyšší zjištěné hodnoty v těchto zeolitech. Minerální asociace se zeolity ze Svojanova je doposud ojedinělá v rámci České republiky a svými obsahy Fe a především Mg je i světově významná.

Zdroj:

Deer A. W. – Howie A. R. – Wise S. W. – Zussman J. (2004): Rock-forming minerals.Framework Silicates: Silica Minerals, Feldspathoids and the Zeolites. — The Geological Society. London.

Mísař Z. – Nekovařík Č. – Zelenka P. (1997): Geologická mapa – list LETOVICE, 24 – 12. — ČGÚ Praha.

Toman, J. 2010: Železem bohaté zeolity z lokality Svojanov, Česká republika. – Acta Mus. Moraviae, Sci.geol., 96, 1, 3–10