Uranová mineralizace na ložisku Rožná

Základní geologická charakteristika ložiska Rožná

Rudní pole Rožná – Olší leží v severovýchodní části strážeckého moldanubika, blízko styku se svrateckým krystalinikem. Rudní pole je omezeno na severu křídelskou dislokací, na východě výběžkem svrateckého krystalinika, z jihu je vymezeno bítešským zlomem a na západě je hranice přisuzována do míst tíhové elevace severozápadního směru mezi obcemi Bobrová, Moravec a Vlkov (Arapov et al. 1984). V rudním poli se kromě ložiska Rožná nachází další dvě již vytěžená ložiska: Olší a Slavkovice – Petrovice.

Horninami ložiska Rožná jsou hlavně biotitické a amfibol-biotitické pararuly, polohy amfibolitů, vložky erlanových rul, mramorů, kvarcitů a budiny serpentinitů a pyroxenitů (viz příloha 1). Ruly postihuje různý stupeň migmatitizace, ve vzácných případech z nich vznikají až anatektické granity. Metamorfovanými horninami prostupují žíly aplitů a pegmatitů. V okolí hranic rudního pole se vyskytují drobné masivky turmalinických dvojslídných granitů (Kříbek & Hájek 2005).

Uranová mineralizace na ložisku

Nejčastější mineralizace uranu je v podobě smolince, který se vyskytuje nejčastěji s kalcitem, další kombinace mineralizace mohou být smolinec-kalcit-křemen-sulfidy, smolinec karbonáty-křemen, smolinec karbonáty-selenidy-sulfidy, smolinec-karbonáty-arzenidy nebo se také může vyskytovat bez doprovodných minerálů. Uranonosné struktury jsou nejčastěji objeveny v rulách, slídách, fylitech, rohovcích a granitech. Migmatity v českém masivu jsou obvykle bez uranové mineralizace, ale kvůli velké alteraci biotitických rul, amfibolitů, kvarcitů a mramorů mají příznivější podmínky pro rudní mineralizaci (Pluskal 1970).

Akumulace uranových minerálů je situována především do mylonitových zón, deformačních struktur a puklinových systémů. Za takových podmínek může být rudní mineralizace impregnována uranovou mineralizací, jako tomu je právě na ložisku Rožná (Pluskal 1970).

Uranové zrudnění na ložisku Rožná je vázáno do čtyř různých typů struktur podle Hájka et al. (2005):

a) Směrné zóny kataklazitů

b) Zpeřené struktury

c) Tělesa albitizovaných, hematitizovaných a chloritizovaných hornin v okolí zón a zpeřených struktur

d) Diagonální struktury křehké deformace (zlomová pásma)

Mineralogie

Na ložisku Rožná je v současnosti popsáno cca 115 minerálních druhů, z toho tři mají zde typovou lokalitu (Bellidoit, Sabatierit a Bukovit) a 29 minerálů se řadí k uranové mineralizaci:

• Primární uranová mineralizace: Brannerit, Coffinit, Uraninit var. Smolinec.
• Sekundární uranová mineralizace: Andersonite, Autunit, Bayleyit, Čejkait, Coffinit, Curit, Fontanit, Kuprosklodowskit, Liebigit, Marécottit, Meta-autunit, Metatorbernit, Natrozippeit, Nickelzippeit, Ningyoit, Phosphuranylit, Rabejacit, Schröckingerit, Soddyit, Torbernit, Uranophan, Uranophan-β, Uranopilit, Zellerit, Zinczippeit, Zippeit.

Zdroj:

Arapov, J. a kolektiv. (1984): Československá ložiska uranu. – Čs. uran. prům. Praha.

Hájek, A., Holeczy, D., Kříbek, B. (2005): Rudní tělesa a makroskopické typy uranové mineralizace, In: Kříbek, B., Hájek, A. (eds): Uranové ložisko Rožná – Model pozdně variských a povariských mineralizací. 16. Česká geologická služba, Praha.

Pluskal, O. (1970): Uranium mineralization in Bohemian massif. In: Uranium exploration geology. International atomic energy agency, Vienna.

Vysloužilová, J. (2019): Smolinec na ložisku Rožná . Brno,  BP. MÚ, Př. fa. Vedoucí práce Jaromír Leichmann.