Úvod Ložisko Pb – Zn rud Nová Ves u Rýmařova je zajímavou mineralogickou lokalitou. Kromě obecných sulfidů a křemen - karbonátové jaloviny je známé bohatou asociací minerálů gossanu (SEKANINA 1951, BERNARD 2000). V okolí Nové Vsi byly patrně od 13. století těženy stříbrné rudy, avšak nejstarší písemné údaje pocházejí z konce 17. století (z let 1690 a 1695). Pb – Zn rudy se naposledy těžily v letech 1954–1959 (NOVÁK a ŠTĚPÁN 1983). Ložiskové území se nachází na jv. svahu hory Soukenná (1022 m n. m.) na k. ú. obce Karlov pod Pradědem (Malá Morávka, okres Bruntál) a z části přesahuje do...

    Vývoj geologického poznání vybrané lokality Historii výzkumů čelechovického devonu shrnula Jašková (1986, 1988). Údaje o starších výzkumech terciéru v prostoru Kosíře jsou v článku Ficnera (1961). Středem pozornosti se Čelechovice staly zejména díky zkamenělinám, které přinášeli dělníci při těžbě vápence, a tyto byly neobyčejně zachovalé. První zkameněliny byly nalezeny v černém vápenci u Kaple v roce 1839. První významnou osobností, která lokalitu navštívila v letech 1840 – 1842, byl profesor mineralogie E. F.Glocker, kterého doprovázel olomoucký generálmajor M. Keck von...

Hradbový Ametyst z Bochovic Lokality v ČR Ametysty jsou známy na křemenných žilách u Ciboušova u Klášterce nad Ohří, Pentler, Údolíčka a Horní Halže v Krušných Horách nebo u Bochovic, Kojatína a Hostákova na západní Moravě, v okolí Tišnova (vrch Květnice). V oblasti Vysočiny - okolí obcí Nové Veselí, Budeč nebo Česká Mez a Sázava. V jižních Čechách najdeme oblast, která je typická výskyty krystalických ametystů a zonálních ametystů, které tvoří žilky v obecném křemenu. Oblast můžeme vymezit v širším okolí Milevska, Kovářova, okolí hradu Zvíkova a přilehlých...

Utah                                                                                                                                                                        ...

Úvod a historie dobývání  Báňsko - hornické práce v oblasti probíhali už od roku 1838 v rajonu Hrušovského dolu (v těžbě 1844–1876) v podobě kutacích jam, které založilo Arcibiskupství Olomouc prostřednictvím ředitelství Rudolfovy hutě. Od roku 1840 ji mělo v nájmu Vítkovické těžířstvo. Bylo zde vyhloubeno mnoho mělkých kutacích jam (tzv. šurfů)  např. jámy č. 15, 16, 17, 20, 21 a 22. V této oblasti se angažovalo i Kamenouhelné těžířstvo bratří Kleinů (železárna Sobotín, Hütte Klein – Zöptau), které vedlo spor o získání důlních polí právě s Vítkovickým těžířstvem. Dlouhý sporný...

Madan Poloha Madanské rudní pole je situováno okolo města Madan v jižní časti pohoří Rodopy.  Madan leží cca 160 km jiho-jihovýchodně od města Plovdiv (ant. Philippopolis) a 10 km severně od bulharsko-řecké státní hranice. Historie První známky o dolování v Rodopech jsou z přelomu 6 - 5.stol. př.n.l. Trácký kmen Koilaleti začal těžit zlato a stříbro. Kontakt a obchod s oblastí antického Řecka dokládají nálezy mincí z Tasosu a Egejských ostrovů. Římané po dobytí oblasti získávají dobře organizované a fungující doly, které dále rozšiřují. Do důlních prací jsou...

Tato lokalita bezesporu patří k těm nejznámějším mezi sběrateli křemenu a nejen mezi nimi. Už od útlého věku kdy jsem vyrážel na mineralogické výpravy do oblasti Jesenicka, jsem neopomněl tuto lokalitu navštěvovat. Lokalita trpí dlouhodobě silnou až nadměrnou činností sběratelů, kteří zde kromě povrchové prospekce, zde provádí i práce velkého rozsahu, čímž lokalita silně trpí. V období Covidu zde proběhla prospekční akce, která dosáhla i neexploatované části lokalitya a poskytla velice zajímavé vzorky křemene a křišťálu. Mezi nimi i několik velice povedených ukázek xx ...

  Významný výskyt smaragdově zeleného opálů u Níhova, vázaných na reziduum serpentinitu v oblasti gföhlských ortorul je popisují Mrázek a Rejl (2010). Opál se zde vyskytuje ve formě náteků a hroznovitých a ledvinitých agregátů, některé vzorky připomínají strusku.  Tato lokalita je známa od počátku 20. století, první zmínka v literatuře je z roku 1903. Bohužel v současnosti jsou možnosti nálezů kvalitní opálové suroviny omezené. Ale nemusíte propadat trudomyslnosti na lokalitě kromě opálů lze nalézt i estetické vzorky eklogitu...

V minulosti známým nalezištěm zeolitů byl Zámecký vrch (Schlossberg) severně od obce Horní Hrad. V literatuře byla tato lokalita často zmiňována již v první polovině 19. století (Bořický, Haidinger, Reuss, Zepharovich, Zippe aj.; in Kratochvíl 1958). V dutinách bazaltoidních hornin v okolí hradu (dnes již rekonstruované zříceniny) Haunštejn, původně patrně z druhé poloviny 13. století, byly v minulosti nalezeny až 5 cm velké, bílé a načervenalé paprsčité agregáty mezolitu, který byl některými autory považován za thomsonit (např. Haidinger). Nově byl tento zeolit, který byl...

Lokalitu rutilu u Dobré Vody objevil v roce 1912 ředitel měšťanské školy ve Velkém Meziříčí, K. Kořínek. Poprvé ji zmiňuje KUČERA (1926) a JAROŠ (1930), který publikoval i jejich fotografie. BOUČEK (1930), profesor gymnasia ve Velkém Meziříčí a znalec nerostů na jihozápadní Moravě uvádí: „Od známé lokality zeleného opálu v Martinicích, směrem k Dobré Vodě a pak těsně jižně od vesnice, se nacházejí valounky rutilu. Vyvětrávají z matečné horniny ruly a jsou barvy černé až temně červené.“ V blízkosti Dobré Vody, západně a jihozápadně od obce, jsou nejméně čtyři významnější lokality...