Báňská Štiavnica   Schemnitz   Selmecbanya.....  prostě  ŠŤAVKA První pozůstatky hornické činnosti jsou v oblasti z období neolitu, dobývky pro těžbu suroviny pro štípanou a leštěnou industrii, dobývaly se s počátku povrchové partie kvarcitové suroviny, posléze se těžba přenesla i do podzemí. Stopy po dobývání silicitů a kvarcitů jsou např. v oblasti Kalvárie. V okolí Baňské Štiavnice se povrchově těžilo zlato a stříbro už v období keltského osídlení. Keltové obchodovali s drahými kovy a znali technologii úpravy drahých...

Za „největší“ almandiny v ČR Klasická lokalita s nálezy vyvětralých xx almandinu u kóty Špilberk (696 m n. m.) Geologie: Lokalita se nachází na východě Českého masivu. V jednotce moravikum. Moravikum spadá do moravskoslezské oblasti Českého masivu. Dělí na dílčí jednotky, dyjská a svratecká klenba. Olešnická skupina leží v severní části svratecké klenby (Mísař et al., 1983). Olešnická skupina je metamorfovaný sedimentární vývoj s vložkami grafitických břidlic, mramorů a bazických vulkanických hornin. Petrologie: Území je tvořeno pestrou sérií proterozoických přeměněných hornin...

Detail xx Milaritu z lokality Věžná I (FOV:45mm)

Nedvědický modrý kalcit s vesuvianem, grossularem, wollastonitem a pektolitem   Zdroj: Mapy.cz

†Tarbellastraea reussiana  (Milne-Edwards & Haime, 1850)  Několik nových a zajímavých nálezů kolonií tercierních korálů (stupeň Karpat) z lokality  v katastru obce Borač.   †Tarbellastraea reussiana (Milne-Edwards & Haime, 1850) †Tarbellastraea reussiana (Milne-Edwards & Haime, 1850) †Tarbellastraea reussiana (Milne-Edwards & Haime, 1850)

  Geologie a popis lokality Svojanov Vzorky zeolitů pocházejí z nečinného lomu ležícího severně od Svojanova. V blízkém okolí dochází ke styku dvou regionálně významných jednotek, letovického a poličského krystalinika. Hranicí mezi nimi je svojanovská mylonitová zóna. Studovaná lokalita náleží do letovického krystalinika. Tato oblast je budována především dvojslídnými svory a rulami s pruhy amfibolitů a vložkami kvarcitů (Mísař et al., 1983). Lom byl založen v tělese granátického amfibolitu, kterým ve střední části lomu pronikala kalcitová žíla, která místy dosahovala...

   Pohled na jámový lom v Dolní Rožínce   Žíla Li-pegmatitu leží okolo 300m ZSZ od obecního úřadu v Dolní Rožínce. V blízkosti pegmatitu se nachází zatopený jámový lom v dolomitických mramorech. Těleso pegmatitu bylo poprvé popsáno Novákem a Mazuchem (1987) na základě vzorků pegmatitu nalezených na okraji lesa v malých agrohaldičkách. Stavbu pegmatitu a jeho minerálních asociací popsali Novotný a Mazuch (1999).      Těleso pegmatitu je strmě ukloněné mezi 70-86° k východu, s maximální zjištěnou mocností až 1,3 m. Proráží dolomitické...

 Areál dolu R3 Jasan poskytl tyto nové nálezy.  

GEOLOGIE STARORANSKÉHO RUDNÍHO REVÍRU         Staroranský bazický masiv vznikl v oblasti křížení hlubinného přibyslavského zlomu SSV-JJZ se zlomy směru SZ-JV. Tvar ložiska  se podobá konickému kuželu. Hloubkový dosah ložiska je minimálně 4-5 km. Ložisko se rozkládá se na ploše cca 10 km2. Jeho přibližné stáří bylo určeno na období mezi 600-450 mil. let, tzn. mladší prekambrium. Jde o intruzi hlubinnou, která byla v průběhu mladších geologických útvarů odkryta erozními procesy a denudací.   Strukturní mapa ranského masivu a jeho okolí ...