Skip to main content

Kozákov

Geologická a obecná charakteristika Kozákova Studované horniny se nacházejí v Libereckém kraji, konkrétně v okresu Semily, případně Jablonec nad Nisou. Vrch Kozákov je součástí geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet, jehož nejvyšším vrcholem je Ještěd (1012 m n. m) [Demek, 1988]. Na geologické stavbě se podílejí horniny tří geologických útvarů: Permu, křídy a neogénu. Těleso je tvořeno výlevy olivinického bazaltu a melafyru doprovázeného melafyrovým tufem. V jejich podloží vystupují sedimenty permu (Rotliegendes). Kozákovský melafyr je spodnopermského stáří a je odkryt v...

Pokračovat ve čtení

Dolování na Horní Hané

VÝVOJ RUDNÝCH DOLŮ RÝMAŘOVSKA     Nerostné bohatství Jeseníků, zásoby rud železných, měděných, zinkových, olověných a stříbrných, ba i zlatých, přitahovalo zájem prospektorů od doby, kdy se na našem území objevily první stopy zpracování kovů již značně opožděného za vyspělejšími středomořskými kulturami. Jaromír Novák (1986), autor rozsáhlého báňsko-historického výzkumu Jeseníků, uvádí nález, jímž lze s jistou opatrností doložit získávání zlata v Suché Rudné již v době bronzové. Vychází z nálezu ohniště v bezprostřední blízkosti krátkých šachtic ve stráni v Suché Rudné. Absolutní...

Pokračovat ve čtení

Co nového na k. ú. Rožná ?

  S ohledem na zvyšující se hladinu trudomyslnosti ve společnosti zapříčiněné výskytem viru z Kitaje a jeho anglickým tunigem. S ohledem na opatření naší vládnoucí garnitůry jsem o víkendu prováděl partizánskou činnost na k. ú. Rožná.                                         Výseč geologické mapy 1: 50000  na východ od obce Rožná. ( ČGS 2021 ) Oblast byla vymapována jako dvojslídný svor, s tímto bych si však dovolil značně nesouhlasit, po svoru zde není ani památka, ale ruly...

Pokračovat ve čtení

Moravská fosilní dřeva

 Moravská fosilní dřeva   Lokality výskytů silicifikovaných dřev na Moravě můžeme v podstatě rozlišit na dvě základní skupiny, a to primární a sekundární naleziště.   

Pokračovat ve čtení

Doubravice ... mekka českých achátů

  Lom v olivinických bazaltech až bazaltandezitech, označovaných také jako melafyry . Na spodní etáži byla při těžbě bazaltandezitu odkryta i tenká poloha (cca 45–50 cm) mafických jemně zrnitých vulkanoklastik s alterovanými střepinami skla a slídou v základní hmotě, uklánějících se pod úhlem 30° k JZ . Tato poloha leží na silně vezikulovaném nerovném povrchu bazaltandezitové lávy a ukazuje nám, že lávy jsou součástí vulkanosedimentárního sledu j. křídla tzv. novopacké antiklinály. Melafyry patří kozákovskému tělesu (Schovánková 1989) při rozhraní vrchlabského a prosečenského...

Pokračovat ve čtení

Fluorit z lomu Kotouč ve Štramberku

  Vápencový lom na vrchu Kotouč u Štramberku, představuje velmi významnou geologickou lokalitu pro Moravu a Západokarpatský region. Lokalita byla intenzivně zkoumána již od 19. století, zejména paleontologický výzkum přinesl lokalitě světovou proslulost. Z mineralogického hlediska se jedná o lokalitu vcelku jednotvárnou.                                                        Pohled na lom Kotouč ve Štramberku (stav 2018) zdroj: Mapy.cz ...

Pokračovat ve čtení

Pb-Zn+/-Ag mineralizace na ložisku Rožná

  Ložisko Rožná se nachází cca 50 km SZ od Brna a 6,5 km JZ od Bystřice nad Pernštejnem. Ložiskové území má zhruba obdélníkový tvar protažený ve směru S-J. Je situováno mezi obcemi Rozsochy, Rožná, Střítež, Žďárec, Radňoves, Strážek, Blažkov a Zvole. Po stránce geologické leží ložisko Rožná na styku čtyř základních regionálně-geologických jednotek, a to strážeckého moldanubika, svrateckého krystalinika, svratecké klenby moravika a třebíčského masívu.  Rudní pole Rožná – Olší se leží na východním okraji strážeckého moldanubika. Uranové zrudnění na ložisku Rožná je...

Pokračovat ve čtení