Ametystová Halže – rozvlečená stará pinka po těžbě železných rud, cca 2 km z. od Halže. Původně se jednalo o křemen – karbonátové žíly s hematitem. Mocnost i přes 0,5 m. Naprosto převládal kalcit, který byl vykrystalován ve skalenoedrech až 20 cm velkých. Při obnovení hydrotermálního vývoje žil došlo k postupnému vyloužení kalcitu a jeho nahrazení limonitem. V další fázi došlo k ohřátí systému, prokřemenění limonitu a tvorbě zonálních ametystových a křemenných lemů s krystaly do 3 cm. Místní syngenetické tektonické pohyby způsobily tvorbu limonitových brekcií. Halže – Apolena –...

Volyně je malá vesnice, která leží v okrese Chomutov, v Ústeckém kraji a nachází se asi 4 km na jih od Výsluní. Leží v sedle výběžků hor směřujících k Prunéřovu, v nadmořské výšce 725 m. n. m. Volyně leží v katastrálním území Volyně u Výsluní o rozloze 7,13 km2. V okolí obce Volyně byl dobýván magnetit na dole Petr a Pavel. Štola byla proražena asi 230 m na západ a v letech 1709- 1710 se odtud odvezlo malé množství rudy do perštejnských železáren. Ruda se zde dobývala i v letech 1824- 1827 a celkem bylo vytěženo asi 300 tun. Další pokusy o dobývání například v polovině 19. století zůstaly...

Ojedinělé nálezy lazulitu na Slovensku byli popsané ze Slovenského Rudohoří a Javoří, přitom z druhé oblasti je lazulit znám jen z vrtných prací (Ďuďa a Ozdín 2012). V největším množství se na Slovensku vyskytuje v obalové sekvenci jádrového pohoří Tribeč. První nálezy z roku 1936 popsal Sekanina (1957). Později se našel lazulit ve stejné geologické pozici na 16 lokalitách v okolí Nitry, dále v Bádicích, Horných Lefantovcích, Jelenci, Kostoľanech pod Tribečem, Nitrianských Hrnčiarovciach, Skýcove, Súľovciach, Velčiciach, v Žíranech  a Zlatne (Jahn 1978, 1979; Uher et al. 1997, 2009)...

Asfaltové ložisko Nezbud      Asfalt vzniká jako přírodní produkt oxidace (okysličením) tekutých pryskyřic (bitumenů) nejčastěji z ropy. Je  usazenou horninou organogenního původu. Jeho chemické složení tvoří uhlík až 84%, dále také vodík (do 10%) a kyslík (6%), někdy i úlomky písku či síry. Má velmi nízkou tvrdost (1 - 2). Je prakticky netěkavý a má poměrně velké rozpětí bodu tání (10 - 150°C).  Jeho barva je černá až černohnědá. V pevné podobě je křehký s lasturnatým lomem, rozpouští ho sirouhlík i éter, jeho lesk můžeme popsat jako smolný. V přírodních...

Mirotínek Lokalita s výskytem krystalů křemene a křišťálu se nalézá cca 700m západně od osady Mirotínek, 1000m východně od osady Nemrlov, místní části obce Oskava. Souřadnice lokality (49°53'07.06"N, 17°09'16.57"E).  Zde u silnice z Libiny do Rýmařova (II/370) se na pozemku parc. č.  573/3 nachází menší opuštěná pískovna založená v silně zvětralém a částečně kaolinizovaném granodioritu. Jedná se o poměrně malé těleso prostorově svázané s intruzí šumperského granodioritového masivu. V centrální části pískovny byl v době jejího provozu odkrytý...

  Stručná geologická a mineralogická charakteristika rudního výskytu Zlatkov Studovaný výskyt uranového zrudnění se sulfidy a selenidy je vázán na poruchové zóny pestré serie hornin moravské větve moldanubika. Situován je v severní části tzv. východní synklinály, tvořící křídlo olšínsko-rožínecké antiklinály. Podobně jako na dříve studovaných lokalitách uranového zrudnění Českomoravské vrchoviny (Habří, Bukov, Slavkovice) náleží zjištěné rudní nerosty ke třem fázím: oxidické selenidové sulfidické Silikáty uranu coffinit a brannerit nebyly na lokalitě bezpečně...

Uranové ložisko Slavkovice bylo nalezeno při emanačním průzkumu v roce 1957. Historii využití ložiska lze rozdělit do dvou fází: průzkumné (1955-1966 GP Nové Město na Moravě) těžební (1964-1970 UD Dolní Rožínka) Na ložisku bylo podrobně zkoumáno 14 zlomových struktur, bilanční zrudnění bylo ověřeno na dvou úklonných a čtyřech zpeřených strukturách. Celkově bylo vytěženo cca 175 tun uranu. Těžba byla ukončena v roce 1970, následně byla provedena likvidace a rekultivace HDD. Zbytky odvalů na ložisku byly částečně rozvezeny a rekultivovány v roce 1994. Uranová...

NÁLEZ ROMÁNSKÉ ČI RANĚ GOTICKÉ STUDNĚ S CISTERNOU, Vrch Hradisko u Rožné V závěru července 2014 byl ve spolupráci s obcí Rožná a GP VŠB-TU Ostrava, odkryt průběh Li-pegmatitu v bývalém lomu na vrchu Hradisko. Při pracích na odkrytí pegmatitové žíly byla nalezena neznámá podzemní prostora. Původní předpoklad, že se jedná o staré důlní dílo (souvislost s těžbou Li-rud a živcové suroviny) se nepotvrdil.  V průběhu prohlídky byly nalezeny  v částečně zatopené cisterně, železné artefakty, drobné Cu a Ag mince, dále byl odebrán dendrologický...

Smrček – opálová lokalita Lokalita se nachází v poli přibližně 500 m SSV od Smrčku, situované vpravo od silnice, spojující Smrček– Býšovec, patří mezi nejoblíbenější opálová naleziště na Moravě. Výskyt opálů u Smrčku poprvé popisuje Bukhart (1953), geologický průzkum opálů a jeho využití popisoval Mrázek (1975). Podrobněji se lokalitou zabývali Mrázek a Rejl (1991). Zdejší opály, které vynikají pestrou barevnou škálou a velmi se podobají těm jihočeským z Stupné a Bohouškovic. Drobnější hadcové těleso, ze kterého zvětráváním opály vznikají, je situováno asi 390 m SSV od obce, kde hadce...

Věchnovské skarnové ložisko bylo jedno z nejvýznamějších ložisek Fe - rud na Vysočině. První indicie o těžbě rud pochází z počátku 16.století. Ve Věchnově byly jako ruda těženy zvětralé skarny asi 300 m od obce v trati na "Železince". Kvalita rudy však nebyla příliš vysoká, stavbě silnic. V 80. letech 20. století sloužil lom jako skládka pevného domovního odpadu. Lokalita je dnes zavezená odpadem a zaniklá. Možnosti nálezu kvalitních vzorků mineralizace jsou v současnosti minimální. Důlní díla, Poddolovaná území. In: Důlní díla a poddolování [online]. Praha: Česká geologická...