Špania Dolina a Piesky

Geologicko-ložisková charakteristika ložiska Piesky

Opuštěné Cu ložisko Piesky (ve staré literatuře nazývané Sandberg nebo Altenberg) se nachází cca 1.2 km severně od obce Špania Dolina v oblasti Starohorských vrchů,na severozápadním svahu kóty Glezúr (868 m n. m.). Rozsáhlé haldy ložiska Piesky pokrývají plochu o délce více než 1 km a šířce přes 150 m.
Oblast Špania Doliny-Starých Hor patřila v minulosti k nejvýznamnějším producentům mědi v Evropě. Počátky těžby na ložisku Piesky sahají pravděpodobně až do eneolitu(Liptáková 1973; Točík, Bublová 1985; Žebrák 1986).
Ve středověku byla těžba na ložisku Piesky kontrolována především soukromými těžaři (Bergfest 1951). První etapa novodobého geologického průzkumu ložiska Piesky probíhala v létech 1954 - 1956 (Kravjanský 1957). Od roku 1964 zde začala být realizována rozsáhlá povrchová těžba historických hald a krátce poté následoval i báňský průzkum ložiska z překopů P-3, P-4 a štol Rudobanská a Piesky, který byl ukončen v roce 1985 (Čillík et al. 1986; Kusein, Maťová 2002).
Starohorské vrchy mají výrazně antiklinální charakter a na jejich geologické stavbě se podílejí zejména předalpinské komplexy krystalinika tatrika a veporika a jejich staropaleozoické až mezozoické obalové sekvence, stejně jako rozsáhlé, převážně karbonátové příkrovové komplexy fatrika a hronika (Kubíny 1962; Jaroš 1966;1964; Maheľ et al. 1967; Vozárová,Vozár 1988; Polák et al. 2003).
Hydrotermální rudní mineralizace je v oblasti Špania Dolina-Staré Hory vázána na pásmo s celkovou délkou 5 km a šířkou 1.5 km, které probíhá od kóty Panský diel na jihu až po Haliarsku dolinu při obci Staré Hory a je rozdělena do tří rudních zón. První je západní zóna reprezentovaná výskyty žilné křemen-zlatonosné a křemen-siderit-sulfidické mineralizace v okolí Harmance. Druhá, nejvýznamnější, centrální zóna, která se nachází mezi obcemi Špania Dolina a Staré Hory, je tvořena především žilnou křemen-siderit-sulfidickou mineralizací, křemen-dolomit-sulfidickými žilníky a impregnačními zónami. Pro třetí, východní, zónu je charakteristická hydrotermální křemen-siderit-sulfidická mineralizace (okolí obce Baláže). Zrudnění je vyvinuto v krystaliniku veporika (křemen-siderit-sulfidické žíly v oblasti Polkanové, Haliara, Richtárové a Balážů) a v permském sedimentárním komplexu starohorské skupiny, respektive v tzv. špaňodolinském souvrství (křemen-siderit±baryt-sulfidické žíly a rozsáhlý křemen-dolomit-sulfidický žilník a impregnační sulfidická mineralizace v oblasti Piesky-Špania Dolina). Lokální projevy hydrotermální rudní mineralizace byly zjištěny i ve střednětriasových křemencích lúžňanského souvrství (Ilavský 1976; Čillík et al. 1986; Kusein, Maťová2002).
Mineralizace v oblasti Špania Doliny-Staré Hory vznikala generelně v pěti stádiích. V prvním nejstarším (sideritovém) stádiu vzniká zejména siderit a menší množství křemene a pyritu. Pro druhé stádium jsou charakteristické minerály alpské parageneze, jako je křemen, rutil, skoryl, chlority, muskovit, monazit-(Ce) a zirkon. Dominantní postavení má třetí (křemen-sulfidické) stádium, reprezentované přítomností křemene, dolomitu, tetraedritu, chalkopyritu, pyritu, sfaleritu apod. V dalším (barytovém)
stádiu převládá baryt doprovázený menším množstvím sulfidů. Nejmladší stádium je pak představováno realgarem a dawsonitem (Čillík et al. 1986; Kusein, Maťová 2002; Michňová, Ozdín 2010a,b).
Primární rudní mineralizace v okolí Špania Doliny a Starých Hor byla původně pokládána za stratiformní exhalačně-sedimentární typ (např. Slávik et al. 1967, Ilavský 1976; Čillík et al. 1986), dnes ale převládá názor o hydrotermálním původu zrudnění (Kubíny 1965; Kusein et al.1989; Kusein, Maťová 2002; Michňová, Ozdín 2010a,b).
Studium stabilních izotopů a fluidních inkluzí také dokládá hydrotermální vznik této mineralizace v teplotním rozsahu 156 - 330 °C z roztoků, které byly ovlivněné permskými evapority (Michňová, Ozdín 2010b).
Zejména v oblasti ložiska Piesky byla zjištěna pestrá asociace supergenních minerálů, představovaná alofánem, antleritem, aragonitem, azuritem, barytem, bariofarmakosideritem, brochantitem, camerolaitem až karbonát-cyanotrichitem, cornwallitem, devillínem, epsomitem, erytrínem, goethitem, chalkantitem, chalkofylitem,jarositem, klinoklasem, kupritem, langitem, malachitem, ryzí mědí, olivenitem, posnjakitem, pseudomalachitem, sádrovcem a tyrolitem (Figuschová 1977, 1978; Pauliš 1977; Povondra, Řídkošil 1980; Řídkošil 1978, 1981; Řídkošil, Povondra 1982a,b; Števko, Sejkora 2012).

Přehledná mapa důlních prací a hald na ložisku Piesky. Legenda: 1 - haldy; 2 - štoly: 1 - dopravní překop, 2 - štola Piesky (Piesocká), 3 - štola č. V., 4 - štola P-4, 5 - štola P-3, 6 - štola Rudobanská, 7 - štola č. IV, 8 - štola č. III - Dolní štola (tzv. azuritka), 9 - štola č. II - Střední štola, 10 - štola č. I - Horní štola; 3 - vodní toky;4 - lesní porost.

Zdroj: 

Sejkora J., Števko M., Macek I. (2013) Příspěvek k chemickému složení tetraaedritu z Cu-ložiska Piesky, rudní revír
Špania Dolina, střední Slovensko. Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 21, 1, 89-103. ISSN 1211-0329.