Zlaté Hory - Modrá štola II

Modrá štola je důlní dílo, které je součástí ložiska Zlaté Hory - Východ a nachází se v bývalém areálu RD Jeseník závod Zlaté Hory, pod silnicí Zlaté Hory - Heřmanovice, asi 4,7 km JJV od Zlatých Hor a cca 1 km VJV od poutního kostela Panny Marie Pomocné. Dnes je lokalita ve správě DIAMO s. p. o. z. GEAM závod Zlaté Hory.

Vznikající aragonitové perly in situ

Modrá štola je z mineralogického hlediska nejznámějším důlním dílem v zlatohorském rudním revíru. Na vznik pestré parageneze sekundárních minerálů má zásadní význam přítomnost karbonátových hornin, které vytváří vhodné geochemické prostředí a nehluboké uložení tělesa s bohatou oxidační zónou. Seznam minerálů : alofán, aluminit, 'alumogel', anglesit, bornit, brianyoungit, celsian, cerusit, dundasit, hemimorfit, 'hyalophan', kuprit, 'limonit', linarit, pyrit, pyromorfit, schwertmannit, serpierit, tennantit, zlato.

Výrazná porucha mocná až 1 metru, která je vyplněná rezavě hnědým limonitem s kůrami a výplněmi dutin tvořenými sekundárními minerály - zeleným malachitem a  modrým alofánem.

Alofánový komín

První zmínky o dobývání v této části revíru pochází z roku 1477, je uváděn název Neufang. V 16. století je uváděn pro tuto část revíru s Modrou a Poštovní štolu název Dolní Neufang. Ražba samotné štoly však byla zahájena v polovině 16. století, kdy byla zřejmě nazývána Münzmeister Zeche.  Po třicetileté válce dochází k celkovému úpadku hornických činností.  Termín Modrá štola se v historických listinách prvně objevuje v roce 1754, kdy dochází k obnově důlní prací v revíru. Za název "Modrá štola" vděčí tento důlní komplex bohaté výzdobě modře zbarveným alumogelem, alofánem a dalších modrých sekundárů Cu, Zn, Al.

Příklad zakládky na boku ručně ražené chodby