Eklogity z Níhova
Eklogity z Níhova
Pohled na polní výchoz u Níhova (stav 01/2021)
Strážecké moldanubikum je reprezentováno sedimentárně-vulkanogenním komplexem hornin metamorfovaných v předpaleozoickém i variském období. Jenček a Vajner (1968) předpokládají sedimentaci monotónních komplexů peliticko-psamitických sedimentů v geosynklinálním prostředí, na které navazuje intenzivní bazický vulkanismus a změlčování pánve. V dalším vývoji byly horniny postiženy prekambrickou regionální metamorfózou a migmatitizací barrowského typu. V souvislosti s magmatickými tělesy proběhla i periplutonická metamorfóza a následně variské oživení tektonických zón s vrásněním v okrajových partiích. Stáří paleozoické metamorfózy je datováno do období 390 – 470 Ma. Stupeň metamorfózy moldanubika odpovídá převážně amfibolitové facii.Podložní horniny tzv. monotónní skupiny vystupují především v centrální části strážeckého moldanubika a jedná se převážně o biotitové migmatitizované a granitizované ruly, biotitové ruly s kyanitem a migmatitické cordieritové ruly. V nadloží tohoto komplexu se vyčleňuje tzv. pestrá série moldanubika, zde tvoří převážně okrajové části. Jedná se o dvojslídné až biotitové migmatitizované a granitizované ruly s vložkami granulitů, amfibolitů, erlanů, krystalických vápenců a ultrabazik. Hojný je i žilný doprovod pegmatitů a aplitů.
Nejčetnější výskyty, zpravidla drobných serpentinitových těles, se nachází v jižní a východní části strážeckého moldanubika. V severní části strážeckého moldanubika se serpentinity neobjevují v takovém množství, jsou však poměrně běžné. Jak v jižní a východní části, tak v části severní jsou serpentinitová tělesa většinou vázána na tektonické linie a vrásové struktury a objevují se v rámci pestré i jednotvárné skupiny, případně ve svorových rulách při severním okraji strážeckého moldanubika (Rejl et al. 1982).
Hlavní výskyt menších serpentinitových masívků se v jižní části strážeckého moldanubika soustřeďuje do prostoru mezi obcemi Žďárec, Rojetín, Níhov a Kuřimskou Novou Vsí a Katovem, kde jsou vázána na těleso gföhlské ortoruly.
Serpentinity vznikly z velmi málo diferencovaného peridotitu charakteru harzburgitu až dunitického harzburgitu. Granátické serpentinity vznikly zřejmě asimilací materiálu bohatého na Al, Ca a Fe (Kudělásek et al in Mísař 1971). V moldanubických migmatitech vystupuje mezi Rojetínem a Lubným metabazitový masív budovaný především eklogitickými horninami, v menší míře pak serpentinity, vyskytující se v podobě enkláv v severní části tělesa. Ostatní serpentinitová tělíska vystupují přímo v migmatitech jižně od tělesa u Ždárce a nejsou doprovázena eklogitickými horninami (Kudělásek et al in Mísař 1971).
V těchto masívcích se objevují serpentinity s všesměrnou texturou, při okrajích paralelní. Serpentinity uvnitř tělesa u Ždárce mají vyšší obsah bronzitu. Granátické typy jsou méně rozšířené a jsou vázány na serpentinity, stýkající se s okolními migmatity. Výskyty jsou známy od obcí Níhov, Kuřimská Nová Ves, Borovník, Radňoves, Nová Ves u Heřmanova, Drahonín, Březejc, Znětínek a v zářezu potoka Libochůvky (Kudělásek et al in Mísař 1971).
Výřez geologické mapy pro oblast Níhov - Lubné, M 1 : 50000 (zdroj : ČGS)
Ukázka eklogitu s rudými granáty a smaragdově zelenými omphacity var. chromomphacite ((Ca,Na)(Mg,Cr3+,Al)Si2O6).
Zdroj:
Jenček V. a Vajner V. (1968): Stratigraphy and relations of the groups in the Bohemian part of the Moldanubicum. – Krystalinikum, 6, 105-124.
Kudělásek V. – Polický J. – Raclavský K. – Zamarský V. (1971): Ultrabazická tělesa od Ždárce. - – In: Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III-2- 3 za rok 1966-1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha.
Rejl L. – Weiss J. – Zrůstek V. (1982): Prostorová distribuce metaofiolitů a příbuzných hornin moravského bloku. – Sbor. geol. věd, Geologie, 37, 137-158.
Stárková I. et al. (1993): Příspěvky k problematice západomoravského krystalinika. – In Přichystal A et al. ed. (1993): Geologie Moravy a Slezska. – Sborník příspěvků k 90. výročí narození prof. K. Zapletala, Brno.
