Moravská fosilní dřeva
Moravská fosilní dřeva
Lokality výskytů silicifikovaných dřev na Moravě můžeme v podstatě rozlišit na dvě základní skupiny, a to primární a sekundární naleziště.
I) Lokality primární
Lokality primární s výskytem dřev vázaných na bazální (miocenní) vrstvy Podle Přichystala (2009) se xylolity sporadicky vyskytují ve starotřetihorních flyšových sedimentech magurské skupiny – Bučník u Komně. Jsou vázány i na ždánickou jednotku – Letošov u Bučovic a nacházejí se také v bazálních miocenních vrstvách (Ivančice, Padochov, Oslavany)
Kruťa (1966) ve svém přehledu moravských nerostů uvádí nálezy z Boskovické brázdy: fosilní silicifikované dřevo z Boskovic z miocenních štěrkopísků, xylolit z výkopů (v trati Vinohrady) z Moravských Knínic a xylolit z okolí Jinačovic ze štěrkopísků o rozměrech 27,5 x 9 x 3 cm a hmotnosti 1,24 kg. Jsou to dřeva sekundárně přemístěná, botanicky blíže neurčená, se zachovalou strukturou. Na těchto xylolitech není zjištěno, zdali jsou stáří terciérního či permokarbonského.
Přichystal dále (2009) uvádí xylolit z kry Maleníku (vrchovina v jz. části Podbeskydské pahorkatiny o rozloze ~ 60 km2). Kusy dřev byly nalezeny i v okolí Oseku nad Bečvou (10,5 x 15 cm) a Hlinska u Lipníka, při skrývce na lomu Podhůra (6,9 kg, rozměry 26 x 21 cm).
Podle Karáska (1997) se od níže uvedených sekundárních nalezišť odlišují lokality nepochybných mladotřetihorních štěrků a písků (např. Suchohrdly u Znojma, Těšetice), kde jsou nálezy xylolitů vázány na bazální spodnomiocénní vrstvy. Na rozdíl od dřev ze sekundárních nalezišť je pro ně příznačné, že jejich povrch je kryt bělavou patinou o tloušťce až 10 mm, která zdůrazňuje detaily dřevní struktury včetně různých defektů (např. působení hniloby, dřevokazných hub) (Karásek 1997).
![wood 002a](/images/wood_002a.jpg)
II) Lokality sekundární
Na sekundární naleziště, podle Přichystala (2009), byla silicifikovaná dřeva transportována řekami ve čtvrtohorách z původních lokalit mladotřetihorních (pleistocenní štěrkopískové terasy Svratky, Svitavy, Moravy, Dyje).
Četné nálezy se podle Burkarta (1953) a Kruti (1966) vyskytují v okolí Modřic, Pohořelic, v Medlově, v Nové Vsi u Pohořelic a u Smolína. Dále v pískovnách v Bratčicích a Žabčicích. Dalšími lokalitami jsou např. Unkovice, Vranovice, Popice u Hustopečí, Strachotín, Pouzdřany, Iváň u Pohořelic, Troubsko, Moravské Bránice, Měnín, Šaratice a 14 Rebešovice. V katastru Brna popsal Kruťa (1966) tyto lokality - Brno – Brněnské Ivanovice, Brno – Slatina.
Ze sekundárních nalezišť uvádí Karásek (1997) také mohelenskou vltavínovou lokalitu (,,Na boleniskách,“ skryjský kamenolom). Buriánek (1997) popsal silicifikovaná dřeva z terasových štěrků ve Vlasaticích (stáří günz), která mají zřetelně viditelnou dřevní strukturu. V okolí Břeclavi se nachází sekundárně přemístěná dřeva v Poštorné a v Podivíně. Kruťa (1966) uvádí také lokality Hodonín, Rohatec, Strážnice, Krumvíř, Mikulov, Pravlov, Lednice a Kokory u Přerova.
Podle Kruti (1966) jsou další výskyty silicifikovaných dřev např. ve štěrcích z nivy Moravy v Uherském Hradišti, ve Starém Městě, v okolí Ostrožské Nové Vsi, v Ostrožském Předměstí, Otrokovicích, Napajedlech a v Luhačovicích.
Fragmenty xylolitů se nachází i v říčně – ledovcových sedimentech - Stará Bělá, Ostrava. Šmerda (1997) charakterizoval lokality na Znojemsku. Jedná se o nálezy z Kuchařovic, Suchohrdel u Znojma, Oleksovic, Jiřic u Miroslavy, z Dolenic a z okolí zaniklé obce Ječmeniště. Tyto exempláře jsou vystaveny ve stálé expozici Jihomoravského muzea ve Znojmě.
![oleksovice 001](/images/oleksovice_001.jpg)
Zdroj:
Buriánek D. (1997): Prokřemenělá dřeva z Vlasatic. — Minerál., 3, 189. Brno.
Burkart E. (1953): Moravské nerosty a jejich literatura. – Mährens Minerale und ihre Literatur. — Nakl. ČSAV. Praha.
Karásek J. (1997): Poznámky k nalezištím a genezi moravských silicifikovaných dřev. — Minerál., 3, 186 –188. Brno.
Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940 – 1965. — Moravské museum. Brno.
Přichystal A. (2009): Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy / Lithic raw materials in prehistoric times of eastern central Europe. — Academia Praha., 161 – 165. Praha. 30
Šmerda J. (1997): Nálezy prokřemenělých dřev na Znojemsku. — Minerál., 3, 184 – 185. Brno.
Továrková I. (2009): Terciérní silicifikovaná dřeva Moravy. – MS. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno.