Moravská fosilní dřeva

Lokality výskytů silicifikovaných dřev na Moravě můžeme v podstatě rozlišit na dvě základní skupiny, a to primární a sekundární naleziště. 

  I)  Lokality primární

Lokality primární s výskytem dřev vázaných na bazální (miocenní) vrstvy Podle Přichystala (2009) se xylolity sporadicky vyskytují ve starotřetihorních flyšových sedimentech magurské skupiny – Bučník u Komně. Jsou vázány i na ždánickou jednotku – Letošov u Bučovic a nacházejí se také v bazálních miocenních vrstvách (Ivančice, Padochov, Oslavany)

Kruťa (1966) ve svém přehledu moravských nerostů uvádí nálezy z Boskovické brázdy: fosilní silicifikované dřevo z Boskovic z miocenních štěrkopísků, xylolit z výkopů (v trati Vinohrady) z Moravských Knínic a xylolit z okolí Jinačovic ze štěrkopísků o rozměrech 27,5 x 9 x 3 cm a hmotnosti 1,24 kg. Jsou to dřeva sekundárně přemístěná, botanicky blíže neurčená, se zachovalou strukturou. Na těchto xylolitech není zjištěno, zdali jsou stáří terciérního či permokarbonského.

Přichystal dále (2009) uvádí xylolit z kry Maleníku (vrchovina v jz. části Podbeskydské pahorkatiny o rozloze ~ 60 km²). Kusy dřev byly nalezeny i v okolí Oseku nad Bečvou (10,5 x 15 cm) a Hlinska u Lipníka, při skrývce na lomu Podhůra (6,9 kg, rozměry 26 x 21 cm).

   Podle Karáska (1997) se od níže uvedených sekundárních nalezišť odlišují lokality nepochybných mladotřetihorních štěrků a písků (např. Suchohrdly u Znojma, Těšetice), kde jsou nálezy xylolitů vázány na bazální spodnomiocénní vrstvy. Na rozdíl od dřev ze sekundárních nalezišť je pro ně příznačné, že jejich povrch je kryt bělavou patinou o tloušťce až 10 mm, která zdůrazňuje detaily dřevní struktury včetně různých defektů (např. působení hniloby, dřevokazných hub) (Karásek 1997).

 

 II) Lokality sekundární

 Na sekundární naleziště, podle Přichystala (2009), byla silicifikovaná dřeva transportována řekami ve čtvrtohorách z původních lokalit mladotřetihorních (pleistocenní štěrkopískové terasy Svratky, Svitavy, Moravy, Dyje).

Četné nálezy se podle Burkarta (1953) a Kruti (1966) vyskytují v okolí Modřic, Pohořelic, v Medlově, v Nové Vsi u Pohořelic a u Smolína. Dále v pískovnách v Bratčicích a Žabčicích. Dalšími lokalitami jsou např. Unkovice, Vranovice, Popice u Hustopečí, Strachotín, Pouzdřany, Iváň u Pohořelic, Troubsko, Moravské Bránice, Měnín, Šaratice a 14 Rebešovice. V katastru Brna popsal Kruťa (1966) tyto lokality - Brno – Brněnské Ivanovice, Brno – Slatina.

Ze sekundárních nalezišť uvádí Karásek (1997) také mohelenskou vltavínovou lokalitu (,,Na boleniskách,“ skryjský kamenolom). Buriánek (1997) popsal silicifikovaná dřeva z terasových štěrků ve Vlasaticích (stáří günz), která mají zřetelně viditelnou dřevní strukturu. V okolí Břeclavi se nachází sekundárně přemístěná dřeva v Poštorné a v Podivíně. Kruťa (1966) uvádí také lokality Hodonín, Rohatec, Strážnice, Krumvíř, Mikulov, Pravlov, Lednice a Kokory u Přerova.

Podle Kruti (1966) jsou další výskyty silicifikovaných dřev např. ve štěrcích z nivy Moravy v Uherském Hradišti, ve Starém Městě, v okolí Ostrožské Nové Vsi, v Ostrožském Předměstí, Otrokovicích, Napajedlech a v Luhačovicích.

Fragmenty xylolitů se nachází i v říčně – ledovcových sedimentech - Stará Bělá, Ostrava. Šmerda (1997) charakterizoval lokality na Znojemsku. Jedná se o nálezy z Kuchařovic, Suchohrdel u Znojma, Oleksovic, Jiřic u Miroslavy, z Dolenic a z okolí zaniklé obce Ječmeniště. Tyto exempláře jsou vystaveny ve stálé expozici Jihomoravského muzea ve Znojmě.

 

Zdroj:

Buriánek D. (1997): Prokřemenělá dřeva z Vlasatic. — Minerál., 3, 189. Brno.

Burkart E. (1953): Moravské nerosty a jejich literatura. – Mährens Minerale und ihre Literatur. — Nakl. ČSAV. Praha. 

Karásek J. (1997): Poznámky k nalezištím a genezi moravských silicifikovaných dřev. — Minerál., 3, 186 –188. Brno.

Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940 – 1965. — Moravské museum. Brno.

Přichystal A. (2009): Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy / Lithic raw materials in prehistoric times of eastern central Europe. — Academia Praha., 161 – 165. Praha. 30  

Šmerda J. (1997): Nálezy prokřemenělých dřev na Znojemsku. — Minerál., 3, 184 – 185. Brno.

Továrková I. (2009): Terciérní silicifikovaná dřeva Moravy. – MS. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno.