Věchnov-Železinka Fe-skarn

Věchnovské skarnové ložisko bylo jedno z nejvýznamějších ložisek Fe - rud na Vysočině. První indicie o těžbě rud pochází z počátku 16.století. Ve Věchnově byly jako ruda těženy zvětralé skarny asi 300 m od obce v trati na "Železince". Kvalita rudy však nebyla příliš vysoká, stavbě silnic. V 80. letech 20. století sloužil lom jako skládka pevného domovního odpadu. Lokalita je dnes zavezená odpadem a zaniklá. Možnosti nálezu kvalitních vzorků mineralizace jsou v současnosti minimální.

Důlní díla, Poddolovaná území. In: Důlní díla a poddolování [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2021-04-09].

Dostupné z: https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/

Ještě v relativně nedávné době bylo možno v okolí lomu, nalézt patrné zbytky četných mělkých kutacích prací na limonit z osmdesátých let 18. století. Jednalo se o mělké kutací jámy a mělké šachtice, v kterých se dobýval gossanu skarnového ložiska.

                                                            Aplanovaná těžební jáma lomu "Železinka"

Ložisko magnetitu je známé od roku 1810 a těžila se ruda pro štěpánovské železárny asi do roku 1885 (Polák 1960). Uváděn je důl Vilém v roce 1827, v roce 1858 pak nový důl Václav. Vrtem bylo objeveno další ložisko magnetitu nevycházející na povrch, otevřené dolem Robert a uvádí se otvírka i dolem Vladimír. V letech 1847 - 1878 se vytěžilo podle Krejčíře a Štrejna (1963) 67800 metrických centů rudy o nižší kovnatosti (10 - 20 % Fe). Menších Fe-ložisek skarnového typu existuje v oblasti několik. O mnohých z nich se zachovaly jen stručné zprávy o odvodu rudy do železáren.

                                                                   Ukázka skarnu z mělkého dolování

Literatura:

HOUZAR S. - Historické dolování v okolí Žďáru nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem. Mineralogicko-petrografické oddělení Moravského zemského muzea v Brně (http://muzeum.mineral.cz/)

KREJČÍŘ M. – ŠTREJN Z. (1963): Příspěvek k historické topografii dolování železných rud na Českomoravské vrchovině. - Sbor. Matice morav., 82:168-181, Brno.

NOVÁK, M., 1987: Metamorfované karbonátové horniny při severovýchodním okraji moldanubika. – Acta Mus. Morav., Sci. natur., 72, 5–28.

NOVÁK, M., 1988: Petrologie metamorfovaných dolomitických hornin při severovýchodním okraji moldanubika. – MS, Kandidátská disertační práce, Př. f. UK Praha, 127 p

POLÁK A.  (1960): Nerostné bohatství Bystřicka. - Krajské nakl. Brno, 1-76.

Důlní díla, Poddolovaná území. In: Důlní díla a poddolování [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2021-04-09]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/