Smrček a okolí

Smrček – opálová lokalita

Lokalita se nachází v poli přibližně 500 m SSV od Smrčku, situované vpravo od silnice, spojující Smrček– Býšovec, patří mezi nejoblíbenější opálová naleziště na Moravě. Výskyt opálů u Smrčku poprvé popisuje Bukhart (1953), geologický průzkum opálů a jeho využití popisoval Mrázek (1975). Podrobněji se lokalitou zabývali Mrázek a Rejl (1991).

Zdejší opály, které vynikají pestrou barevnou škálou a velmi se podobají těm jihočeským z Stupné a Bohouškovic. Drobnější hadcové těleso, ze kterého zvětráváním opály vznikají, je situováno asi 390 m SSV od obce, kde hadce tvoří asociaci s rulami, migmatity a svory ze svrateckého moldanubika. Povrchovým sběrem lze sbírat opály v podobě nepravidelných, hlízovitých nebo deskovitých tvarů s povrchově bílou neprůsvitnou tenkou kůrou. Samotné opály mají hrbolatý nebo voštinovitý povrch. K nejrozšířenějším patří opály mléčně bílé neprůsvitné, hnědé, černé, hnědočervené, béžové nebo tmavě žluté. Ke vzácnějším patří průhledné, světle až tmavě zelené a průhledně červenohnědé, které vznikaly v okrajových místech mléčného opálu. Ve stejných partiích vznikal i průhledný zelenkavý opál a oba jsou mladší s čistě opálovou strukturou a z části i chalcedonem, vyskytovaný v podobě ledvinitých nebo hroznovitých agregátů. Hojně se nalézají i keříčkovité dendritické opály, ale pouze na okrajích žilek.

Smrček – magnezit a sepiolit

Ve Smrčeku je také známa  důlní těžba magnezitu a sepiolitu. Kdy v první polovině 20. století v letech 1906 – 1912 byl těžen ve štole Rudolf, nacházela se po pravé straně silnice Nedvědice – Bystřice nad Pernštejnem. Zdejší těžený, bíle nebo světle žlutý magnezit s lasturnatým lomem ve starším hadci vyplňoval hnízda, která přecházela na rovnoměrně plošnou uloženou partii. Magnezit často obsahuje na povrchu chalcedon (Mrázek a Rejl 2010, Pauliš 2001). V současnosti jsou pozůstatky po těžbě magnezitu slabě znatelné a teměř zahlazené.

Zdroj:

BURKART, E. (1953): Moravské nerosty a jejich literatura. Praha: Nakladatelství ČSAV.

MRÁZEK, I. (1975): Drahé kameny na Moravě. – Geol. Průzkum., XVII, 10. Praha

MRÁZEK, I.; REJL, L.; (1991) Muzejní a vlastivědná společnost, 135 s., 64 s. obr. příl Edice: Vlastivědná knihovna moravská; sv. 77, ISBN 80-85048-19-1

MRÁZEK, I. – REJL, L. (2010): Drahé kameny Moravy a Slezska. Praha: Nakladatelství Aventinum, 301 s. ISBN 978-80-7442-011-5.

PAULIŠ, P. (2001): Nejzajímavější mineralogické lokality Moravy a Slezska. Kuttna. ISBN 80-86406-14-8

POLÁK, A. (1960): Nerostné bohatství Bystřicka. - Krajské nakl. Brno, 1-76.

Internet:

Důlní díla, Poddolovaná území. In: Důlní díla a poddolování [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2021-04-16]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/