Pyromorfit ze Soukenné
Úvod
Ložisko Pb – Zn rud Nová Ves u Rýmařova je zajímavou mineralogickou lokalitou. Kromě obecných sulfidů a křemen - karbonátové jaloviny je známé bohatou asociací minerálů gossanu (SEKANINA 1951, BERNARD 2000).
V okolí Nové Vsi byly patrně od 13. století těženy stříbrné rudy, avšak nejstarší písemné údaje pocházejí z konce 17. století (z let 1690 a 1695). Pb – Zn rudy se naposledy těžily v letech 1954–1959 (NOVÁK a ŠTĚPÁN 1983). Ložiskové území se nachází na jv. svahu hory Soukenná (1022 m n. m.) na k. ú. obce Karlov pod Pradědem (Malá Morávka, okres Bruntál) a z části přesahuje do katastru obce Žďárský potok (Rýmařov).
Těžební prostor má rozměry 2000 × 800 m, jižní hranici tvoří Stříbrný potok, severní hranici Jelení potok (povodí řeky Moravice), západní hranici pak hřeben hory Soukenné a východní hranici tvoří lesní silnice z Nové Vsi do Karlova, v. od dědičné štoly.
Celé území leží na východním úbočí Hrubého Jeseníku, na území CHKO Jeseníky. Z regionálně - geologického hlediska leží ložisko Nová Ves ve vrbenské skupině silezika. Horniny vrbenské skupiny (zastižené ve štolách historického ložiska i ve vrtech úseku Nová Ves-sever), je možno rozčlenit na devonské metapsamity, metapelity s kyselými i bazickými metavulkanity, metatufy a metatufity (MIKUŠ 1975, MIKUŠOVÁ in MIKUŠ 1975, KOPA 1980). Tyto horniny jsou epizonálně metamorfované se směrem foliace SV – JZ, s převládajícím úklonem k JV v jižní části a k SZ v severní části a v dílčích úsecích (ČERMÁK et al. 1980).
Detailnější popis mineralogie a chemismu primárních a hlušinových minerálů ložiska uvádí FOJT et al. (2004). V rudních žilách, žilnících, stratiformních polohách a v podobě vtroušenin i v okolních horninách se nacházejí tyto hypogenní rudní minerály: pyrit, sfalerit, galenit, chalkopyrit, tetraedrit, freibergit, bournonit, boulangerit, markazit, pyrhotin, zlato, rutil a titanit. Doprovodné nerudní složky tvoří: siderit, dolomit, ankerit, kalcit, křemen, baryt a chlorit.
Detail xx pyromorfitu (FOV 15 mm)
Přehled dosavadních údajů o pyromorfitu z Nové Vsi
První zmínka o pyromorfitu na Nové Vsi u Rýmařova pochází od SLAVÍKA (1923), který našel malé drúzy zelených soudečkovitých krystalů na stěnách dutinek „rozežraného“ křemene v okolí tzv. Pruské šachty. K podrobnější práci, zabývající se supergenními minerály na ložisku patří monografie SEKANINY (1951). V případě pyromorfitu se převážně věnoval studiu jednotlivých krystalových tvarů pomocí optického goniometru a makroskopickému pozorování krystalů. Chemickými zkouškami v něm dokázal Pb a P. V topografické mineralogii Moravy BURKART (1953) uvádí z Nové Vsi pyromorfit v asociaci supergenních minerálů vedle anglesitu, hydrozinkitu, limonitu a malachitu. Mezi nově popsáné sekundární minerály popsané na lokalitě patří: plumbogumit, plubojarosit, corkit. Celkový počet minerálů nalezených na lokalitě je v současné době 40 minerálních druhů FOJT (1973, PAULIŠ (2009).
Průzkumná geologická rýha z období 1.pol 50. let 20.století
Pyromorfitem z gossanu z Nové Vsi se zabýval v rámci státního výzkumného úkolu II-4-1/2 KRÁČMAR (1986), výsledky však nebyly publikovány. Provedl zejména optický výzkum jeho krystalů a dále uvádí spektrální analýzy, rentgenová prášková data s vypočtenými mřížkovými parametry. K detailnímu studiu pyromorfitu a jeho možné mísivosti s arzeničnanovým analogem mimetitem užil rovněž infračerveného spektra. Zajímavý byl nález dutých krystalů pyromorfitu, u nichž byla dokázána rentgenometrickým výzkumem a spektrální analýzou jeho vysoká čistota; příměs As byla pouze v desetinách procenta. V poslední době byl pyromorfit z Nové Vsi studován v rámci diplomové práce KOCOURKOVÉ (2006).
Výskyt pyromorfitu v Nové Vsi je vázán na omezený prostor – patrně související s poruchovou zónou ve fylitech. FOJT (1973) v případě pyromorfitu ze Zlatých Hor uvádí, že jeho vznik je výsledkem reakcí roztoků obsahujících Pb s „výluhy” fylitů se zvýšenými obsahy P a Cl. Obě ložiska jsou podobná asociací primárních sulfidů. V Nové Vsi musely existovat výrazné rozdíly v distribuci, resp. aktivitě P, CO2 a S, neboť pyromorfit nebyl zjištěn v přímém kontaktu ani s anglesitem, ani s cerusitem (SEKANINA 1951), které v rámci sekundárních minerálů Pb na lokalitě převládají. Vzhledem k tomu, že se na studované lokalitě nenachází arzenopyrit ani tennantit, byl pravděpodobným zdrojem malého podílu As v pyromorfitech pyrit (obsahuje ≤ 6000 ppm As) popř. tetraedrit nebo bournonit s podílem As ≤ 0,28 apfu, jenž z Nové Vsi uvádí FOJT et. al. (2004). Zdrojem Ca budou nejspíš hlušinové karbonáty žil (kalcit, ankerit, Fe-dolomit) nebo metamorfované horniny (např. karbonát - muskovitické břidlice).
Literatura:
BERNARD, J. H., 2000: Minerály České republiky, stručný přehled. – Academia, Praha, 186 s.
BURKART, E., 1953: Moravské nerosty a jejich literatura. Mährens Minerále und ihre Literatur. – Nakl. SAV,1004 s.
ČERMÁK, F. , FOJT, B., KOPA, D., ZEMAN, J., 1980: Paragenetická studie ložiskové oblasti Nová Ves u Rýmařova.– Závěrečná zpráva výzkumného úkolu: Studium vztahu mezi stratiformním a žilným typem zrudnění II.část. – MS. Kat. mineral. petr., Universita J. E. Purkyně, Brno.
FOJT, B., ČERMÁK, F., ĎURIŠOVÁ, J., HLADÍKOVÁ, J., HOFFMAN, V., KOPA, D., TRDLIČKA, Z., ZEMAN, J., 2004: Nová Ves u Rýmařova – ložisko olověno-zinkových rud. – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 89: 3–44.
FOJT, B., 1973: Mineralogie supergenních produktů zlatohorských sulfidických ložisek. – MS, Stručná etapová zpráva, Kat. mineral. petr., Universita J. E. Purkyně, Brno.
JANSA, J., 1990: „Florencit“ z Nové Vsi u Rýmařova je plumbogumit. – Čas. Mineral. Geol., 35, 3: 305–307.
KOPA, D., 1980: Petrografie na ložisku barevných kovů Nová Ves u Rýmařova. Závěrečná zpráva subetapy státního plánu výzkumu. – MS, Slezské muzeum. Opava.
KOCOURKOVÁ, E., 2006: Supergenní mineralizace na ložisku Nová Ves u Rýmařova. – MS, diplomová práce, Ústav geol. věd Masaryk. Univ. v Brně, 63 s.
KOCOURKOVÁ, E., LOSOS, Z., VÁVRA, V., 2007: Pyromorfit z ložiska olověno-zinkových rud Nová Ves u Rýmařova. – Acta Mus. Morav., Sci. Geol., 92, 1–2, 93–102 (with English summary)
KOCOURKOVÁ, E., SEJKORA, J., 2012: Plumbojarosit z Nové Vsi u Rýmařova. – Acta Mus. Morav., Sci. Geol., 97, 1, 47–54 (with English summary)
KRÁČMAR, L., 1986: Pyromorfity z gossanu ložiska Nová Ves u Rýmařova. – MS. dílčí zpráva SVÚ II-4-1/2, Kat.mineral. petr., Universita J. E. Purkyně, Brno.
MIKUŠ, M., 1975: Projekt průzkumu rud Nová Ves – štola. – MS, Geologický průzkum n. p. Ostrava.
NOVÁK, J., ŠTĚPÁN, V., 1983: Historie dolování Ag, Pb, Zn rud na ložisku Nová Ves u Rýmařova. – Geol. Průzk.,8–9: 257–259.
NOVÁK, J., GOTTWALD, B., CZEDRON, J., 1982: Ložiskové poměry Ag, Pb, Zn rud na ložisku Nová Ves u Rýmařova-Soukenná. – Sbor. GPO, 26: 31–58.
PAULIŠ, P., TOEGEL, V., VESELOVSKÝ, F., HAK, J. (2009): Corkit z Nové Vsi u Rýmařova (Česká republika). - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 17/2, 87-90. ISSN: 1211-0239.SEKANINA, J., 1951: Nerosty železného klobouku od Nové Vsi na severní Moravě. – Práce Moravskoslez. akad. Věd přír., 23, 5: 117–145.
SLAVÍK, F., 1923: Příspěvek k poznání rudních žil v Jeseníku. – Čas. Vlast. muz. spol. v Olomouci, 34, 1–2: 1–8.
STRUNZ, H., NICKEL, E., 2001: Strunz Mineralogical Tables. Ninth Edition. – E. Schweizerbart'sche Verlagsbuchhandlung, Stuttgart, 870 pp.
