Zlato z Hodruše

Úvod

Epitermální Au mineralizace byla na dole Rozália v Hodruši-Hámroch objevena při povrchovém vrtném průzkumu koncem 80. let 20. století a její těžba započala  v  roce 1992 a probíhá do současnosti (Maťo et al. 1996; Kaňa et al. 2011). Zlato se na ložisku vyskytuje převážné v mikroskopické formě a v různých paragenetických asociacích, nejčastější spolu s pyritem, sfaleritem, galenitem a chalkopyritem (Maťo et al. 1996; Jeleň et al. 1999; Kubač et al. 2014b). Relativně častý je i výskyt makroskopického zlata v podobě jemných vtroušenin a shluků v žilném křemeni spolu s rudními sulfidy (Jeleň et al. 1999; Šály, Prcúch 1999; Kaňa 2005). Jen ojediněle se na ložisku vyskytli až 1 mm velké drátkovité agregáty zlata, které zarůstají do sfaleritu a křemene (Jeleň et al. 1999).

Lokalizace a geologicko-ložisková charakteristika ložiska „Svetozár“

Epitermální drahokovová a polymetalická mineralizace, která je i v současnosti předmětem těžby na dole Rozália je vyvinutá v centrální zóně štiavnického stratovulkánu, přibližně 3 km jihovýchodně od centra obce Hodruša-Hámre v Štiavnických vrších. Jde o systém převážné subhorizontálních žilných struktur typu intermediate-sulfidation (označovaný i jako žilný systém Svetozár), který vystupuje na bázi intenzívně alterovaných andezitů I. etapy vývoje štiavnického stratovulkánu, v těsném nadloží intruze granodioritů. Tyto žilné struktury jsou porušené mladšími dajkami a intruzemi křemeno-dioritového porfyru a jsou vertikálně tektonicky rozsegmentovány strmě ukloněnými hrásťovými zlomy, na kterých jsou vyvinuté mladší epitermální žilné struktury štiavnického typu (Maťo et al. 1996; Šály, Prcúch 1999; Lexa 2001; Koděra et al. 2005). Mocnost žil s drahokovovou a polymetalickou mineralizací dosahuje až 2 m a mají převážné páskovanou, brekciovitou, kokardovitou nebo masivní texturu (Maťo et al. 1996; Kubač et al. 2014a). Nerudná výplň žil je tvořená hlavně křemenem, kalcitem, rodochrozitem, dolomitem, ankeritem a rodonitem. V menší míře je přítomný ortoklas, chlority, jílové minerály a sádrovec. Z rudných minerálů je hojný chalkopyrit, galenit, pyrit, sfalerit, hessit, petzit a zlato. Vzácný je alabandin, altait, polybazit a tetraedrit (Maťo et al. 1996; Jeleň et al. 1999; Šály, Prcúch 1999; Ferenc et al. 2009; Kubač et al. 2013, 2014a, b). Vývoj mineralizace probíhal ve třech stadiích, přitom v rudním (II.) stádiu jsou přítomné čtyři parageneticky mírně odlišné minerální asociace, které se vzájemně liší i chemickým složením zlata (Maťo et al. 1996; Jeleň et al. 1999; Kubač et al. 2013, 2014a). Na ložisku se v období roků 1992 až 2012 celkově vytěžilo víc jak 800 000 t rudy s průměrným obsahem Au 8 g/t (Kaňa 2013). V extrémních případech dosahuje obsah Au v bonanzách až 950-5500 g/t (Jeleň et al. 1999). Vznik epitermálních žil s drahokovovou a polymetalickou mineralizáciou v Hodruši-Hámroch, souvisí s hydrotermální aktivitou spojenou s iniciálním stádiem kolapsu kaldery v centrální časti štiavnického stratovulkánu. Jsou teda starší, než epitermální žily štiavnického typu a jejiž vznik souvisí s vývojem štiavnicko-hodrušské hrásti v V. etapě vývoje štiavnického stratovulkánu (Lexa 2001; Koděra et al. 2005).

Popis Au mineralizace

Zlato se objevuje v plochých drúzových dutinách, trhlinách, nebo ve formě impregnací a inkluzí které jsou vyvinuty v blocích bílé, jemnozrnné až rohovcové křemenné žiloviny s hojnými a nepravidelně rozptýlenými agregáty  sfaleritu, chalkopyritu a sporadickými intenzívně alterovanými úlomky okolních hornín. V puklinách žiloviny byli zjištěné i jemné světlezelené povlaky chloritů. Zlato vytváří skroucené plechovité až drátkovité agregáty s výrazným kovovým leskem, kterých velkost běžné dosahuje do 5 mm, ale zřídkavě až 1.5 cm. Vzácně byli pozorované aj idiomorfní vyvinuté až 1.5 mm velké krystaly. Barva zlata je sytě žlutá až světle žlutá, ale na povrchu je často pokryté hnědočervenou až hnědou patinou. 

                                                          ( Zlato v křemeni se sulfidy, FOV: 10 mm )

Chemické složení študovaného zlata je charakteristické zvýšenými obsahy Ag, které se pohybují v rozmezí 0.37 až 0.40 apfu. Kromě Ag neboli v zlatě zjištěné žádné jiné příměsi. Zlato se v epitermální mineralizácii v dole Rozália vyskytuje ve vícerých paragenetických asociacích a byli tu vyčleněny minimálně tři genetické typy zlata, které se vzájemně odlišují hlavně obsahem Ag (Maťo et al. 1996; Jeleň et al. 1999; Kubač et al. 2013, 2014a).

Literatura:

FERENC Š., ŠÁLY J., LEPEŇ I. (2009) Výskyt alabanditu v Banskej Hodruši (Štiavnické vrchy, Slovenská republika). Miner. Slov. 41, 179-182.

JELEŇ S., HÁBER M., ROJKOVIČOVÁ Ľ. (1999) Mineralogická charakteristika zlata drahokovových asociácií v štiavnicko-hodrušskom rudnom rajóne. Miner. Slov. 31, 253-256.

KAŇA R. (2005) Zberateľsky zaujímavé výskyty minerálov na bani Rozália v Hodruši-Hámroch v 90. rokoch 20. storočia. Minerál 13, 29-32.

KAŇA R. (2013) Hodrušské hlbiny-Podzemný svet baníkov. 1-189, Banskoštiavnicko-hodrušský banícky spolok v Banskej Štiavnici, Banská Štiavnica.

KAŇA R., ČELKO M., MRÁKAVA F. (2011) Hodruša v zemi baníkov. 1-191, Banskoštiavnicko-hodrušský banícky spolok v Banskej Štiavnici, Banská Štiavnica.

KODĚRA P., LEXA J., RANKIN A. H., FALLICK A. E. (2005) Epithermal gold veins in a caldera setting: Banská Hodruša, Slovakia. Miner. Deposita 39, 921-943.

KUBAČ A., CHOVAN M., KODĚRA P., LEXA J., ŽITŇAN P. (2013) Minerálne asociácie epitermálnej Au mineralizácie v bani Rozália (Hodruša-Hámre). In: Geochémia 2013 (Bratislava), 101-104.

KUBAČ A., CHOVAN M., KODĚRA P., LEXA J., ŽITŇAN P. (2014a) Mineralógia epitermálnej Au mineralizácie vo východnej časti bane Rozália (Hodruša-Hámre). In: Študentská vedecká konferencia PriF UK (Bratislava), 1234-1239.

KUBAČ A., CHOVAN M., KODĚRA P., LEXA J., ŽITŇAN P. (2014b) Gold in the Rozália mine Au deposit (Hodruša-Hámre). In: Proceedingd of the international symposium CEMC 2014 (Skalský Dvůr), 72-73.

LEXA J. (2001) Metalogenéza štiavnického stratovulkánu. Miner. Slov. 33, 203-214.

MAŤO Ľ., SASVÁRI T., BEBEJ J., KRAUS I., SCHMIDT R., KALINAJ M. (1996) Štruktúrne kontrolovaná žilná mezotermálna zlato-kremeňová a epitermálna drahokovovo-polymetalická mineralizácia v hodrušskom rudnom poli, stredoslovenské neovulkanity. Miner. Slov. 28, 455-490.

POUCHOU J. L., PICHOIR F. (1985) “PAP” (φρZ) procedure for improved quantitative microanalysis. In: Microbeam Analysis (J. T. Armstrong, ed.). San Francisco Press, San Francisco, 104-106.

ŠÁLY J., PRCÚCH J. (1999) Štruktúrno-tektonické a mineralogické pomery Au mineralizácie v bani Rozália (Hodruša-Hámre). Miner. Slov. 31, 315-316.

ŠTEVKO M., SEJKORA J., MACEK I. (2015) Zaujímavý morfologický typ zlata z baně Rozália, Hodruša-Hámre (Slovenská republika). Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 23, 1, 26-29. ISSN: 1211-0329.