• Blog
  • Lokality
  • Causa: Pyromorfit... I v mineralogii rozhodují konexe..

Causa: Pyromorfit... I v mineralogii rozhodují konexe..

Níže uvedená zpráva reaguje na nález pyromorfitu popsáného v článku : https://www.mineralshop.cz/blog-mineralshop/lokality/1145-nove-nalezy-z-rozne.html 
Co se dělo-nedělo dál je pod nálezovou zprávou. Zpráva byla připravena k publikování 1. polovině roku 2020.

Nález pyromorfitu v obci Rožná

Karel Malý1,  Jaroslav Havlíček2, JAN VLK3

1,2 Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo náměstí 55, CZ – 586 01 Jihlava, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 3Rožná 51, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Abstract: A locality with the occurrence of pyromorphite was found near the village Rožná. Pyromorphite is chemically zonal. Some zones about X0 mm thick correspond pyromorphite-phosphodyphane.

Key words: Rožná, pyromorphite, phosphohedyphane

Úvod

Obec Rožná je celosvětově známou mineralogickou lokalitou a to zejména díky lithnému pegmatitu a z něj poprvé na světě popsanému minerálu lepidolitu. V druhé polovině dvacátého století se v blízkosti obce začala těžit uranová ruda; i při její těžbě byla zjištěna řada typů mineralizací a popsáno mnoho minerálů (Kříbek, Hájek eds. 2005). Ze sběratelského hlediska je okolí obce dále zajímavé zejména výskyty „klasických granitových“ pegmatitů, „tzv. pegmatitu s heliodorem“ a výskytem opálů (Mrázek, Rejl 2010)

V roce 2018 byl třetím z autorů zjištěn na deponii materiálu, který pocházel z hloubení základů pro rodinný dům v obci, výskyt pro Rožnou nového typu mineralizace s pyromorfitem. Dnes je lokalita již zcela zaniklá – zastavěná.

Charakteristika nálezu

Mineralizace s pyromorfitem byla nalezena na sz. okraji obce (49.4827839N, 16.2375603E).  Bezprostřední okolí nálezu je podle geologické mapy ČGS tvořeno tělesy amfibolitů, pararul a migmatitizovaných pararul moldanubika, které jsou protažené ve směru přibližně SSZ-JJV podél kontaktu s horninami kutnohorsko-svrateckého krystalinika (obr. 1).

Pyromorfit byl zjištěn v silně alterovaných, limonitizovaných rulách, které běžně obsahovaly i lístečky grafitu v agregátech do 0,5 mm velkých. Krystaly a povlaky pyromorfitu byly zjištěny na foliačních plochách a na puklinách ruly. Pouze v jednom případě nalezen vzorek silně prokřemenělé, alterované ruly - křemene, který byl intenzivně prorostlý krystaly pyromorfitu.

Převažující formou výskytu pyromorfitu jsou drobné sloupcovité až jehličkovité krystaly, jejich velikost je maximálně do 2-3 mm (obr. 2 a obr. 3). Krystaly pyromorfitu běžně srůstají do agregátů až několik mm velkých nebo tvoří výplň drobných dutin v alterované rule. Barva pyromorfitu je trávově zelená. Nebyl zjištěn žádný další sekundární nerost (vyjma limonitu) ani primární mineralizace, ze které pyromorfit vznikl.

Pyromorfit byl zkoumán ve výbrusech v elektronovém mikroskopu (elektronový rastrovací mikroskop JEOL JSM-6490LV s připojeným EDX analyzátorem,  Ústav geologických věd PřF MU Brno, analyzátor firmy Oxford Instruments, urychlovací napětí 15 kV, doba načítání ED spektra 60 s, analytik J. Štelcl). U většiny krystalů byla zjištěna zonálnost v chemickém složení: běžnější je zonálnost zjištěná na příčných i podélných řezech sloupečkovitými krystaly pyromorfitu. Zatímco vnitřní část krystalů je homogenní, jsou jejich okrajové části v šířce do cca 20 mm tvořené zónami pyromorfitu, který obsahuje od 3,58 do 5,16 hmot. % CaO. Jako méně běžná byla zjištěna oscilační zonálnost bez zřejmého vztahu ke krystalovým směrům: v partiích pyromorfitu, které jsou bohatší na CaO (až 3,82 hmot. % CaO) jsou zóny o šířce od 0,X mm do asi 10 mm, které CaO neobsahují (viz obr. 4 a 5). Na hranici detekce použité metody byly zjištěny v některých vzorcích obsahy As (max. 0,03 hmot. % As2O3)

Diskuze

Pyromorfit patří k nejběžnějším sekundárním nerostům Pb; v oblasti Českomoravské vrchoviny jsou však jeho výskyty relativně sporadické. Výjimkou je pouze jihlavský rudní revír, kde se vyskytuje poměrně hojně hned na několika lokalitách – např. v Jihlavě – Starých Horách, Rančířově, Kosově, Komárovicích aj. (Malý 1999). Na ostatních lokalitách Českomoravské vrchoviny je buď vzácný (Dudín, Rohozná aj.) nebo vysloveně raritní (Radlice u Dačic, Krucemburk, Javůrek u Velké Bíteše, štěpánovský revír aj.) – detailně viz Víšková, Hrazdil, Houzar (2019). Nález pyromorfitu v Rožné je v této oblasti neobvyklý, nejbližší známou lokalitou pyromorfitu je tzv. štěpánovský rudní revír (Houzar, Malý, 2002).

Pozoruhodný je zjištěný obsah CaO v pyromorfitu, resp. v některých zónách pyromorfitu. Velmi podobný jev popisuje u pyromorfitu z Kosova (jihlavský rudní revír) Kocourková et al. (2010): některé z jimi zkoumaných vzorků již svým složením odpovídají phosphohedyphanu Ca2Pb3(PO4)3Cl (Kampf et al., 2006). Pyromorfit z Rožné obsahuje max. 5,16 hmot. % CaO a lze ho proto považovat za přechodný člen řady pyromorfit – phosphohedyphan.

Literatura

Houzar S., Malý K. (2002): Přehled mineralogie, ložiskových poměrů a historie štěpánovského rudního revíru na západní Moravě.- Acta Mus. Morav., Sci. Geol., 87, 5-59.

Kocourková E., Houzar S., Hrazdil V. (2010): Pyromorfit z jihlavského rudního revíru.- Acta Mus. Morav., Sci. Geol., 1, 95, 105-120.

Kříbek B., Hájek A. eds. (2005): Uranové ložisko Rožná: model pozdně variských a povariských mineralizací.- Česká geologická služba. Praha.

Kampf, A.R., Steele, I.M., Jenkins, R.A.(2006): Phosphohedyphane, Ca2Pb3(PO4)3Cl, the phosphate analog of hedyphane: description and crystal structure. Am. Mineral ., 91, 1909–1917.

Mrázek I., Rejl L. (2010): Drahé kameny Moravy a Slezska.- Aventinum. Praha.

Malý, K. (1999): Jihlavský rudní revír – geologie a mineralogie.- In: Těžba stříbra a mincování v Jihlavě. 16-29. Jihlava.

Víšková E., Houzar S., Hrazdil V. (2019): Přehled supergenních minerálů Ag-Pb-Zn-Cu z historických rudních ložisek na Českomoravské vrchovině.- Acta Mus. Morav., Sci. Geol., 53, 1, 5-48.

Rozna a

Obr. 1 Místo nálezu (2207 - amfibolit, místy granitizovaný, 1342 – pararula, 2206 – rula až migmatit). Podle http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=621400&x=1126600&s=1.

Fig. 1 Place of finding (2207 – amphibolite, 1342 – gneiss, 2206 – gneiss – migmatite). According http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=621400&x=1126600&s=1.

Obr. 2a

Obr. 2 Agregát jehličkovitých krystalů pyromorfitu. Velikost největšího krystalu 2 mm.

Fig. 2 Aggregate of pyromorphite crystals. The largest crystal size is 2 mm.

Obr. 3a

Obr. 3 Detail krystalů pyromorfitu (SEM, foto J. Štelcl).

Fig. 3 Detail of pyromorphite crystals (SEM, photo J. Štelcl).

Obr. 4a

Obr. 4. Zonálnost na podélném řezu krystalem pyromorfitu – tmavé zóny obsahují až 5,16 hmot. % CaO (BSE, foto – J. Štelcl).

Fig. 4. Zonality of longitudinal section of pyromorphite crystal - dark parts contain up to 5.16 wt. % CaO (BSE, photo – J. Štelcl).

Obr. 5a

Obr. 5 Zonálnost pyromorfitu bez vztahu k významným krystalovým směrům – tmavé partie obsahují do 3,82 hmot. % CaO (BSE, foto – J. Štelcl).

Fig. 5 Zonality of pyromorphite without relation to significant crystal directions - dark parts contain up to 3.82 wt. % CaO (BSE, foto – J. Štelcl).

 

Výše zveřejněná práce je zvětší části dílem pana Jaroslava Havlíčka a pana Karla Malého. Moje práce na této zprávě se  dá velice stručně shrnout na objev pyromorfitu, informace o nálezových okolností a dodání části studijního materialu. Většinu studijních a vědeckých prací provedly oba výše jmenovaní. Dále bych chtěl poděkovat ještě panu J. Štelclovi za vytvoření mikrofotografii.

O to více mě však překvapil závěr této práce.    "NEPUBLIKOVAT PROTOŽE MATERIÁL BYL NALEZEN NA POZEMKU ZNÁMÉHO SBĚRATELE, TUDÍŽ  MUŽE SE JEDNAT O MATERIÁL Z JINÉ LOKALITY"  v kontextu kdy v práci uvádí TZV. ROŽENSKÝ HELIODOROVÝ PEGMATIT (RHP) jako významný mineralogický nález, ve mě zůstává výrazná pachuť a pochyby nad kvalitní prací recenzentů ....  A to že mi informace o tom že to tzv. nedopadlo dali vědět až po "drobných" urgencich cca 2 roky po předpokladaném zveřejnění , taky zapadá do celkového obrazu situace. 

A můj závěr: Opět se ukazuje, že na některých " vědeckých" místech si stále velmi váží práci "amatérů" takže se vůbec nedivím nechuti a už i nezájmu některých kolegů cokoliv byť jen krátkou zprávou dokumentovat či někde publikovat.