Ölschiefergrube Messel

 

 

V městečko Messel se nachází v centrální části Německa, cca 12 km severovýchodně od Darmstadtu, asi 20 km jihovýchodně od Frankfurtu nad Mohanem.

 

 

 

V roce 1875 došlo k odklizu nadložních vrstev pro účely těžby hnědého uhlí. Při těchto hornických pracích docházelo k nálezům první fosilií.

 

Původní teorie vzniku této výjimečné lokality předpokládala, že asi před 50 miliony let, došlo na místě geologického zlomu v údolí Rýna k tektonickému poklesu za vzniku deprese, která byla zalita vodou za vzniku jezera. V současné době je prokázán vulkanický původ jezera, vzniklo zalitím maarové vulkanické struktury.

 

 

Díky tropickému a subtropickému klimatu došlo v těchto místech k rozmnožení řas a sinic, které se rozkládaly a postupné vytvořily na dně propadliny jílovitou vrstvu. Spolu s pískem a hlinitými částicemi pak vznikl sediment, který vytvořil vrstvu živičnatých jílů o mocnosti dosahující až 190 metrů.

Zvířata a rostliny, které v tomto jílovitém sedimentu byly pohřbeny, se díky nedostatku kyslíku nerozložily, ale zůstaly zachovaný. Dochovaly se nejen jejich kostry, ale často také fosilizovaná srst a obsah jejich žaludků. Toto naleziště je jedinečné, protože poskytuje unikátní informace o době, kdy vznikaly jednotlivé skupiny savců.

 

Nálezy zahrnuji například:

Flora - zbytky rostlin (květy, plody, semena, pyl). Jsou to hlavně kapradiny, rostliny nahosemenné i krytosemenné, palmy a liány. Nálezy vavřínových listů: svědčí o tropickém a subtropickém klimatu.

Fauna — bezobratlí jsou zastoupeni především raky, hmyzem, pavouky a šneky. Z obratlovců jsou to převážné ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, vačnatci i savci.

Takzvaný »Messelobunodon«, jehož kostra se v dole našla, byl předchůdcem prasete, krávy, velblouda i žirafy. V žaludcích netopýrů byly nalezeny zbytky nočních motýlů. Již ve třetihorách tato zvířata používala ultrazvukové signály a lovila v noci. Mezi nejzajímavější nálezy patří zkameněliny tropických aligátorů.

Světoznámé jsou také zdejší nálezy předchůdci současných koni, kteří se živili listy a měli na předních nohou čtyři prsty a tři na zadních.Velké množství zkamenělého hmyzu si zachovalo i původní barvy.

Fosilie fauny a flóry z Messelu dokládají existenci jednoho původního kontinentu na Zemi: byly nalezeny zkameněliny dravých zvířat ze Severní Ameriky, poloopic a kopytníků z Afriky, mravenečník z Jižní Ameriky. Mravenečnici se dodnes vyskytuji výhradně na jihoamerickém kontinentu a zdejší zkamenělý exemplář, je zatím jediný nalezeny mimo oblast dnešního výskytu.. 

 

Povrchový důl na získávaní nafty ze živičné břidlice byl otevřen roku 1884. V roce 1920 dosahovala zdejší těžba 37 % celkové těžby ropy v Německu. Do roku 1963 zde bylo vytěženo 20 milionů tun těchto olejnatých břidlic, z nich se pak vyráběla motorová nafta, oleje, parafiny a hnojiva.

 

Důl se nachází jižně od Messelu. Ma rozlohu asi 65 hektarů. Vstup je od parkoviště na jeho jihozápadním okraji.

 

Prohlídku je nutno absolvovat pěšky a možná je pouze průvodcem. Doba prohlídky se pohybuje  mezi 90 až 150 minutami . Na prohlídkové trase návštěvníci překonávají výškový rozdíl cca 70 metrů. Během prohlídky je možné sledovat práce na vykopávkách a seznámit se s novými objevy na lokalitě.

Bohužel navštěva preparátorského zázemí a dílen není součástí navštěvnického okruhu. 

Zpracované nálezy fosilii je možno zhlédnout v muzeu v Messelu (Fossilien- und Heimatmuseum Messel), v Zemském muzeu v Darmstadtu (Hessischen Landesmuseum Darmstadt) a ve Frankfurtu nad Mohanem (Naturmuseum Senckenberg).

                                     (© HLMD a upraveno podle : Hessischen Landesmuseum Darmstadt)

 

 

                                                                           Halda živičné břidlice

 

 

1875 - Odkryti zeminy v dolech Messel I a Messel II, zahájeni těžby hnědého uhlí. První nálezy fosilií.

1884 - Počátek těžby živičných olejnatých břidlic, výstavba závodu na jejich zpracovaní.

1912 - Zemské muzeum v Darmstadtu získalo práva na nálezy fosilií z dolu v Messelu.

1945-1949 - Obnova výroby po válce.

1961 - Nálezy fosilií z Messelu se začaly odlévat do umělé pryskyřice, což následně umožnilo zrychlení paleontologického výzkumu.

1962 - Ukončeni výroby parafinu a minerálních olejů.

1971 - Uzavření průmyslového areálu.

1977 - Návrhy na zřízení skládky v areálu dolu.

1981 - Začala výstavba skládky odpadu.

1987-1988 - Rozhodnuti o zrušení skládky.

1990-1991 - Dul přebírá zemská vláda.

1992 - Provozovatelem dolu se stává Přírodovědná společnost ve Frankfurtu nad Mohanem. Založení kulturní rady pro dul Messel.

1993 - Založeni vědecké rady.

1995 - Zapsání dolu do seznamu světového dědictví UNESCO.

 

 

BACKHAUS, E.; RAHNAMA-RAD, J. (1985): Zustandsbeschreibung und Verwitterbarkeit des eozänen Messeler Ölschiefers (pp. 97-110). Springer Berlin Heidelberg.

FRANZEN,  J. L. (1981). Das erste Skelett eines Dichobuniden (Mammalia, Artiodactyla), geborgen aus mitteleozänen Ölschiefern der" Grube Messel" bei Darmstadt (Deutschland, S-Hessen).

FRANZEN, J. L., & SCHAAL, S. (2000). Der eozäne See von Messel. Europäische Fossillagerstätten, 177-183.

FREY, M. L. (2019). UNESCO Welterbe Grube Messel–Vermittlung von Geowissen am authentischen geotouristischen Ort in einer digitalen Gesellschaft. Schriftenreihe der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaften, 86-92.

GRANER, D. (1987). Die Fossilgrabungen im Ölschiefer der Grube Messel (Messel-Formation, Mitteleozän) bei Darmstadt. Jahresberichte und Mitteilungen des Oberrheinischen Geologischen Vereins, 149-169.

HÖGERMANN, C. (2020). Die Grube Messel–weltweit einmalige Fossilschätze als Meilensteine der Paläoklimatologie: Außerschulische Lernorte. Biologie in unserer Zeit, 50(3), 218-218.

KELLER, T., et al. (1991): Ein Regelwerk für paläontologische Grabungen in der Grube Messel. Paläontologische Zeitschrift, 65: 221-224.

KOENIGSWALD, W. V. (1979). Ein lemurenrest aus dem eozänen Ölschiefer der Grube Messel bei Darmstadt. Paläontologische Zeitschrift, 53, 63-76.

MANGEL, G. (2010). Faszination Welterbe Grube Messel.

MATTHESS, G. (1966). Zur geologie des Ölschiefervorkommens von Messel bei Darmstadt. Hess. Landesamt f. Bodenforschung.

SCHLÜNKES, K. (2009). Das UNESCO-Welterbe. Welterbe-Manual. Handbuch zur Umsetzung der Welterbekonvention in Deutschland, Luxemburg, Österreich und der Schweiz, 16-26.

WEDMANN, S. (2024). Kleine Juwelen im Ölschiefer: Fossile Insekten aus der Grube Messel. Biologie in unserer Zeit-BiuZ.