Jak se sbírá v Polsku 1.díl
Reportík z 23.2 tentokrát z Polska
Batoh je 90 l
Batoh je 90 l
V sobotu jsem podnikl malou exkurzi, tentokrát to byla exkurze paleontologická. Vyrazili jsme k našim severním sousedům do Krakowsko-Cziesztochowské wyśiny. V polských průvodcích je tato oblast uváděna jako Polská Jura. Tato oblast je známá výskyty druhohorní fauny.
Vybaveni těmito informacemi, jsme vyrazili z Ostravy přes Český Těšín, Bielsko-Bialu, Zator do Podleśia. Z Ostravy je to cca 2-3 hodiny autem, tachometr tvrdí, že je to 180 km. Přes menší problémy s polskými komunikacemi jsme dorazili na místo. Výskyt amonitů je popisován ve starých lomech na deskovité vápence.
Starý lůmek s výskytem druhohorní fauny
Zajímavostí těchto lomů bylo, že se v nich nepoužívaly výbušniny k rozpojování horniny, ale vápence byly rozpojovány mechanicky pomocí jednoduchého nářadí.
Počasí bylo velice přívětivé, téměř jarní. Při prohlídce lokality jsme prohlédli několik starých lomů a většina jich byla použita místním obyvatelstvem jako skládky všeho nepotřebného, některé byly zavezeny pneumatikami, jiné domovním odpadem a nějaká ta pračka a lednička se taky našla.
Skládka nebo naleziště ?
V těchto lomech bylo třeba najít vrstvu detritických vápenců, která obsahovala lumachely jurských živočichů, počínaje amonity, belemnity, kostmi mososaurů až po ježovky a houby.
Trochu jsem podcenil volbu pracovního nářadí a u třetího vzorku se mi podařilo zlomit kladivo a chytře jsem si sebou nevzal ani sekáč ani rukavice. Přesto všechno se mi povedlo několik velice pěkných amonitů z vápenců dostat.
Největší zdejší nalezený amonit měl v průměru 45 cm a je vystaven v krakovském muzeu. Náš největší úlovek byl skromnější, měřil v průměru pouze 18 cm. Z lokality jsme odcházeli zatíženi nálezy až téměř za tmy.
Vybaveni těmito informacemi, jsme vyrazili z Ostravy přes Český Těšín, Bielsko-Bialu, Zator do Podleśia. Z Ostravy je to cca 2-3 hodiny autem, tachometr tvrdí, že je to 180 km. Přes menší problémy s polskými komunikacemi jsme dorazili na místo. Výskyt amonitů je popisován ve starých lomech na deskovité vápence.
Starý lůmek s výskytem druhohorní fauny
Zajímavostí těchto lomů bylo, že se v nich nepoužívaly výbušniny k rozpojování horniny, ale vápence byly rozpojovány mechanicky pomocí jednoduchého nářadí.
Počasí bylo velice přívětivé, téměř jarní. Při prohlídce lokality jsme prohlédli několik starých lomů a většina jich byla použita místním obyvatelstvem jako skládky všeho nepotřebného, některé byly zavezeny pneumatikami, jiné domovním odpadem a nějaká ta pračka a lednička se taky našla.
Skládka nebo naleziště ?
V těchto lomech bylo třeba najít vrstvu detritických vápenců, která obsahovala lumachely jurských živočichů, počínaje amonity, belemnity, kostmi mososaurů až po ježovky a houby.
Trochu jsem podcenil volbu pracovního nářadí a u třetího vzorku se mi podařilo zlomit kladivo a chytře jsem si sebou nevzal ani sekáč ani rukavice. Přesto všechno se mi povedlo několik velice pěkných amonitů z vápenců dostat.
Největší zdejší nalezený amonit měl v průměru 45 cm a je vystaven v krakovském muzeu. Náš největší úlovek byl skromnější, měřil v průměru pouze 18 cm. Z lokality jsme odcházeli zatíženi nálezy až téměř za tmy.
