Prosetín – Modrý dravit
Lokalita leží cca 1 km severně od obce Prosetín v okrese Žďár nad Sázavou, na jihozápad od kóty Stráž 602 m n. m. Jedná se o jámový lom častečně zavezený sutí v blízkosti bývalé vápenky. Rozloha lomu je cca 100 x 40 m. Dolomitové mramory s polohami metaevaporitů se vyskytují v jihozápadní části lomu.
Metaevapority se vyskytují ve dvou polohách. Jeho mocnost je značně nestejnoměrná. Místy klesá pod 10 cm a v části, kde hornina čočkovitě zduřuje, dosahuje mocnosti více než půlmetru. V podloží i nadloží se vyskytují dolomitové mramory, jen v nadloží svrchnější polohy je popsán výskyt několik centimetrů mocné vrstvy biotitické ruly.Sekanina (1965a) uvádí v těsné blízkosti silikátových hornin (metaevaporitů) kromě výskytu rul ještě polohu dvojslídných svorů. Zmíněné mramory popisuje jako velmi čisté dolomitové, s příměsí jehličkovitého tremolitu. Tremolit v této hornině zaznamenal ve své práci i Opletal (2006).
Mramory jsou drobnozrnné s bílou až namodralou barvou. Opletal et al. (2007) uvádí barvu pouze bílou a zrnitost střední s všesměrnou texturou. Na četných vyhojených tektonických poruchách uvádí, že se díky importu mladších hydrotermálních roztoků vytvořil muskovit, flogopit, vermikulit, chlorit, skapolit, dravit, zoisit a titanit. Na kontaktech dolomitového mramoru a metaevaporitu se vyskytuje nesouvislý mladší reakční lem o mocnosti 2 až 5 cm ve složení: flogopit s vermikulitem a méně zastoupený klinochlor (Sekanina 1965b).
Turmalín odpovídá složením dravitu. Vyznačuje se významným podílem MgO (10,66%). Obsah CaO (0,88%) je relativně nízký, naznačuje malý podíl uvitové složky v turmalínu. Nízký je rovněž výskyt TiO2 ( 0,3%). Obsah Fe je 0,38%. Obsahy Mn a F jsou pod mezí detekce (Opletal et al. 2007).
Při pracích prováděných na této lokalitě v období od 2009-2013 byla odkryta poloha metaevaporitů s zajímavou mineralizací ve dvou případech. Jednalo se o dvě čočky uložené ve směru SSZ-JJV v polohách mramorů, maximální mocnost dosahovala 45 cm, šířka těles byla maximálně 2 m. Z výše uvedených minerálů se podařilo nalézt dravit, flogopit, skapolit, tremolit a záhnědový křemen.
V současnosti se lokalita nachází ve velmi špatném stavu, silně zarůstá vegetací a náletovými dřevinami. Dalším negativním vlivem na lokalitu je tvorba černé skládky TKO v areálu lomu.
Literatura:
Opletal, V. - Houzar S. - Leichmann J., (2005): Turmalín-skapolitové polohy v mramorech olešnické skupiny moravika: metaevapority nebo ložní intruze oligoklasitů ? In: Breiter, K. Sborník abstrakt a exkurzní průvodce 2. sjezdu České geol. spol., Slavonice, 78.
Opletal, V., (2006): Katodoluminiscenční vlastnosti mramorů vranovsko-olešnické skupiny moravika. MS, Diplomová práce UGV, PřF MU Brno, 53s.
Opletal, V. Leichmann, J. Houzar, S., (2007): Muskovit plagioklasové polohy v dolomitických mramorech u Prosetína (olešnická skupina moravika) ložní intruze nebo metaevapority?, Acta Mus. Morav., Sci. geol., 92, 131-142.
Sekanina, J., (1965b): Vermiculit am Kontakt zwischen aplit und dolomit bei Prosetín (Nordteil der Schwarzawakuppel). Acta Univ. Carol., Geol., 2, 17-30.
Sekanina, J., (1965a): Minerály a jejich genetické vztahy k horninám na území geologické mapy 1:50 000, list M 33-93-B (Bystřice nad Pernštejnem). - Rukopis, miner. petr. odd.MZM v Brně.
