Baňská Štiavnica ... Terra Banensium I.díl
Báňská Štiavnica Schemnitz Selmecbanya..... prostě ŠŤAVKA
První pozůstatky hornické činnosti jsou v oblasti z období neolitu, dobývky pro těžbu suroviny pro štípanou a leštěnou industrii, dobývaly se s počátku povrchové partie kvarcitové suroviny, posléze se těžba přenesla i do podzemí. Stopy po dobývání silicitů a kvarcitů jsou např. v oblasti Kalvárie.
V okolí Baňské Štiavnice se povrchově těžilo zlato a stříbro už v období keltského osídlení. Keltové obchodovali s drahými kovy a znali technologii úpravy drahých kovů. Nález stříbrné mince audoleontského typu z období 2. - 3. století př. Kr., vyobrazené v kronice z 18. stol. dokazuje přítomnost keltského osídlení na území Starého města na vrchu Glanzenberg . Kelti poznali technologii úpravy rud Ag a Au, které získávali báňským způsobem. Razili z nich mince a zhotovovali šperky.
Vzorek ryzího stříbra z Banské Štiavnice velikost 110x80mm (sbírka SBM v Ban. Štiavnici)
Historické dokumenty uvádí začátek novověkého dolování na rok 743 a roku 745 založení osady Banská Štiavnice.
V období 10.storočia bola v oblasti Banskej Štiavnice už významná těžba stříbra a zlata. Zachoval se záznam z r. 963 o příchodu českých horníků do Banskej Štiavnice. Produkce zlata a stříbra do 11. století možno pokládat za velmi rentabilní a výnosnou pro na vysoký obsah kovů v povrchových a přípovrchových partiích ložisek a snadnou těžitelností rudy. Stříbro se už tehdy importovalo do regionu Kyjevské Rusi. Velké dobývky byli na bohatých povrchových výchozech mezi žilami Baumgartner a Goldfahrtner v Banske Bele, v Jergištôlnianskej dolině na žíle Terezia, na stejné žíle aj pod Otergrundom a v dolině Klinger v revíru Sieben Gruben / Sedm dolů/, pod Starým městem na žíle Špitaler, na Siglisbergu na žíle Bieber a také na žíle Gruner.
Ústí dědičné štoly Glanzenberg (stav 08/2020)
Počátek 12. století se také nazýván slovenskou etapou, s ohledem k jednoduchým báňsko-technickým podmínkám v oxidačních pásmech ložisek a jejich snadné úpravě a hutnění. Na tradici dolovaní a intenzívnější těžbu rud v této oblasti poukazuje písemný údaj z r. 1156, v kterém se území nazývá Zemí Horníků - Terra Banensium. Zvěsti o bohatých ložiscích v oblasti Baní přilákali první německé osadníky, kteří postupně převzali nejenom provoz a řízení dolů, ale i díky rozsáhlým pobídkám a privilegiím i správu obcí. Zachované dokumenty z období r. 1224 -1230 přinášejí důkazy o stavbě nové osady, která měla už dva velké románské kostely, nemocnici a starobinec pro horníky. Němci zavedli mnohá zlepšení baňsko-technologických prací na místních dolech. Rozmach dolů přinesl povýšení osady na město, kterým v roce 1238 uděluje král Béla IV. městské výsady a baňské právo. Pojmenování baňa je nahrazeno germanizmem berg a odtud i vliv na názvy místopisu dolů - Glanzenberg, Grunenberg, Siglisberg. Význam hornictví je zdůrazněn i na pečeti města z roku 1275, kde erb města krom symbolu hradeb obsahuje i hornické nástroje želízko a mlátek.
Výbava pracoviště horníka oblast dolů Starého Města cca 15.stol. nálezový stav
V 14. století se objevil s dalším postupem prací do hlubších částí ložiska, velký nepřítel horníků - důlní voda. Přes vysokou výnosnost báňského podnikání, se stala důlní voda ve všech těžařstvech hlavním faktorem dalších těžebních prací. V některých dolech došlo vysokým přítokům důlních vod a jejich následnému zatopení a přes všechnu snahu se je nepodařilo vyčerpat, a proto museli některá těžařstva své důlní podnikaní v dolech ukončit.
V každém horním městě podle nařízení krále Karla Roberta z Anjou, byl zřízen královský dvůr - Kammerhof, ve kterém sídlil kammergrof představený královské horní komory. Těžaři byli povinni ukládat zlato a stříbro v Kammerhofu a gróf byl jediný oprávněný stanovovat ryzost kovů. V den sv.Rufa 7.dubna 1388 se konal v Banské Štiavnici ustavující sněm hornouherských báňských měst, který měl za úkol společné řešení problémů báňských měst.
.... dokončení příště.
Zdroj:
Lichner, M., 2002: Banská Štiavnica – Svedectvo Času [Banská Štiavnica – The Testimony of Time]. Ed. Studio Harmony, EAN 9788096854783, 256 p. In Slovak.
