Vápencový lom na vrchu Kotouč u Štramberku, představuje velmi významnou geologickou lokalitu pro Moravu a Západokarpatský region. Lokalita byla intenzivně zkoumána již od 19. století, zejména paleontologický výzkum přinesl lokalitě světovou proslulost. Z mineralogického hlediska se jedná o lokalitu vcelku jednotvárnou.
Pohled na lom Kotouč ve Štramberku (stav 2018) zdroj: Mapy.cz
Lokalizace a geologická situace:
Lokalita je tvořena rozsáhlým stěnovým kamenolomem na vrchu Kotouč cca 1km jižně od Štramberka a 3km jihovýchodně od Kopřivnice, těženým společností LB Cemix s. r. o. Oblast Štramberku náleží bašskému vývoji slezké jednotky Vnějších Západních Karpat. Hlavním horninovým typem jsou štramberské vápence. Tyto vápence jsou vysokoprocetní bělošedé až světle šedé nebo hnědavě šedé, jemně až středně zrnité vápence, místy s hnízdy světle šedého celistvého vápence. Vápence představují části redeponovaného původního útesového komplexu. Ze stratigrafického pohledu začala sedimentace vápenců v období svrchní juře (svrchní kimmeridž až tithon) a pokračovala až do nejnižší křídy (spodní berrias). Bloky vápenců jsou protkány četnými trhlinami, puklinami a rozsedlinamy které byly vyplněny spodnokřídovými až středněkřídovými sedimenty (barevné slinité vápence a jílovce). Tyto neptunitové žíly poskytli širokou řadu významných paleontologických nálezů.
Lokalita poskytla tyto minerály: kalcit, dolomit, limonit, psilomelan, goethit, baryt, fluorit, pyrit, markazit, křemen, halotrichit, hexahydrit a sádrovec.
Fluoritová mineralizace byla objevena poprvé ve střední části východní stěny 8.etáže v roce 1997. Fluorit se vyskytoval v dutinách vápenců kde nasedal na krystaly kalcitu, téměř vždy byl doprovázen agregáty dolomitu. Fluorit se nejčastěji vyskytoval ve formě polokulovitých hnědooranžových až medově hnědých agregátů s radiálně paprsčitou stavbou s průměrem do 25mm. Na tyto agregáty nasedala několika milimetrová vrstva mladší generace fluoritu bílé až bledě zelené barvy s dokonale vyvinutými krystaly. Nejméně časté byly samostatné krychlové krystaly fluoritu o velikosti do 5mm.
Fluority mají velmi silnou luminiscenci v UV-C záření.
V současnosti jsou nálezy fluoritové mineralizace z několika příčin silně omezené. Vstup na lokalitu je bez povolení nemožný, ostraha jedná proptně a nekompromisně. Dalším důvodem snižujícím úspěšné nálezy fluoritové mineralizace na lokalitě je postup těžby do neperspektivních částí ložiska.
Zdroj:
DOLNÍČEK, Z., 2005: Cenozoic fluorite mineralization from the Brunovistulicum, southeastern margin of the Bohemian Massif (Czech Republic). – Geol. Carpath., 56, 2, 169–177.
ELIÁŠ, M., 1979: Facies and paleogeography of the Silesian Unit in the western part of the Czechoslovak Flysch Carpathians. – Věst. Ústř. Úst. geol., 54, 6, 327–339.
ELIÁŠ, M., ELIÁŠOVÁ, H., 1984: Facies and paleogeography of the Jurassic in western part of the Outer Flysch Carpathians in Czechoslovakia. – Sbor. geol. Věd, Ř. G, 35, 75–144.
ELIÁŠ, M., STRÁNÍK, Z., 1963: K původu štramberských vápenců. – Věst. Ústř. Úst. geol., 38, 2, 133–136.
FRÜHBAUEROVÁ, O. (ED.), 2010: Štramberk – Příroda a pravěk. – Město Štramberk & Muzeum Novojičínska, Ostrava, 179 p.
HOHENEGGER, L., 1861: Die geognostischen Verhältnisse der Nordkarpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Mähren und Galizien als Erläuterung zu der geognostischen Karte der Nordkarpathen. – Verlag von Justus Perthes, Gotha, 50 p.
HOUŠA, V., 1976: Spodnokřídové formace doprovázející tělesa tithonských vápenců u Štramberka. – Čas. Slez. Mus., A, 25, 65–85, 119–131.
HOUŠA, V., MENČÍK, E., 1983: Stratigrafické poměry v tělesech štramberského vápence a geneticky s ním těsně svázaných křídových hornin v okolí Štramberka.
HOUŠA, V., VAŠÍČEK, Z., 2004: Ammonoidea of the Lower Cretaceous Deposits (Late Berriasian, Valanginian, Early Hauterivian) from Štramberk, Czech Republic.
JEDLIČKA, J., KŘESINA, L., 1987: Markazit ze Štramberka v. od Nového Jičína. – Čas. Mineral. Geol., 32, 2, 208.
JIRÁSEK, J., MARTINÁSEK, L., MATÝSEK, D., SKUPIEN, P., 2011: Nové mineralogické nálezy z lomu Kotouč u Štramberku, Západní Karpaty, severní Morava, Česká republika. – Acta Mus. Morav., Sci. Geol., 96, 1, 19–31
KUČERA, B., 1923: Seznam nerostů moravských a jich nalezišť. – Sbor. Klubu přírodověd. v Brně, 5, 1–210. 30
MARTINÁSEK, L., 1998: Nejnovější nálezy kalcitu v lomu Kotouč ve Štramberku. – Minerál, 1998, 6, 1, 34–36.
MOSER, K., 1876: Ein Beitrag zur mineralogischen Kenntnis des Teschener Kreises. – III. Programm der k.-k. Staatsrealschule in Teschen., 15–41.
RZEHAK, A., 1920: Beiträge zur Kenntnis der Mineralien Mährens. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 57, 119–166.
SCHIRMEISEN, K., 1903: Systematisches Verzeichnis mährisch-schlesischer Mineralien und ihrer Fundorte. – Sonderabdruck aus dem Jahresbericht des Lehrerklubs für Naturkunde in Brünn, K. Winikers Hofbuchhandlung, Brünn, 66 p.
SEKANINA, J., 1952: Předběžná zpráva o mineralogickém výzkumu Kotouče u Štramberka. – Přírodověd. Sbor. Ostrav. Kraje, 13, 3–4, 587.
SEKANINA, J., 1953: Předběžná zpráva o výsledcích mineralogického výzkumu Kotouče u Štramberka v r. 1953. – Přírodověd. Sbor. Ostrav. Kraje, 14, 2, 523–524.
SEKANINA, J., 1961: Mineralogické a petrografické poměry okolí Štramberka. – Práce Brněn. Zákl. Akad. Věd, 33, 421, 337–412.
SEKANINA, J., 1962: Kalcit ze Štramberka. – Práce Brněn. Zákl. Akad. Věd, 34, 436, 541–598. SMUTNÝ, Z., MARTINÁSEK, L., 1999: Fluorit ze Štramberku. – Minerál, 7, 6, 504–505.
SZAKÁLL, S., UDUBAŢA, G., ĎUĎA, R., KVASNYTSYA, V., KOSZOWSKA, E., NOVÁK, M., 2002: Minerals of the Carpathians. – Granit, Prague, 479 p.
VAŠÍČEK, Z., SKUPIEN, P., 2004: Historie geologických a paleontologických výzkumů svrchnojurských a spodnokřídových sedimentů na Štramberku. – Sbor. věd. Prací Vys. Šk. báň. v Ostravě, Ř. horn.-geol., 50, 1, 83–102.
VAŠÍČEK, Z., SKUPIEN, P., 2005: Doplňky k historii geologických a paleontologických výzkumů na Štramberku. – Sbor. věd. Prací Vys. Šk. báň. v Ostravě, Ř. horn.-geol., 51, 1, 1–6
