Horní Halže - Krušnohorská klasika

Ametystová Halže – rozvlečená stará pinka po těžbě železných rud, cca 2 km z. od Halže. Původně se jednalo o křemen – karbonátové žíly s hematitem. Mocnost i přes 0,5 m. Naprosto převládal kalcit, který byl vykrystalován ve skalenoedrech až 20 cm velkých. Při obnovení hydrotermálního vývoje žil došlo k postupnému vyloužení kalcitu a jeho nahrazení limonitem. V další fázi došlo k ohřátí systému, prokřemenění limonitu a tvorbě zonálních ametystových a křemenných lemů s krystaly do 3 cm. Místní syngenetické tektonické pohyby způsobily tvorbu limonitových brekcií.

Halže – Apolena – křemen-karneolové (achátové) žíly v málo alterované rule. Výchoz je situován cca 1,5 km zsz. od Halže. Jde o jednoduchou symetrickou výplň: drobně krystalovaný křemen, achátové pásky, hruběji krystalovaný křemen. Tektonické porušení minimální, mocnost malá (cca do 10 cm).

Horní Halže – tzv. červená – Nejznámější lokalita s nejkrásnějšími krušnohorskými acháty se nalézá přímo v obci v okolí Malodolského potoka, v. od kostela. Jedná se o rozvlečené haldy štoly Kryštof, ve které byl ve středověku těžen hematit. Jako všechna ostatní důlní díla, je však tato štola zapadaná a ani přesné místo ústí štoly není známo. 

Zdejší žíly prodělaly několikafázový vývoj. Původní křemen karbonátové žíly s lupenitými až voštinovitými agregáty barytu, se sulfidy a s ledvinitým hematitem a magnetitem. Druhá etapa je charakteristická výrazným přínosem roztoků SiO₂. Tyto roztoky zatlačily nejprve karbonáty za vzniku různých typů pseudomorfóz (hlavně perimorfóz – povlak nového minerálu a vznik dutiny po původním vylouženém krystalu. Zvýšení teploty znamenalo tvorbu ametystu a snížení pak další zatlačování karbonátů a barytu chalcedonem a achátem, za vzniku proužkovaných červenobílých, modravých, zelenavých až nažloutlých achátů s typickou bleskovou a korálovou kresbou. Po nezřetelných tektonických pohybech ještě došlo k zacelení bezbarvým křemenem a šedým rohovcem (kvarcitem).

Na lokalitě je možno vyčlenit několik typů achátů:

Přímo na hematitu a v jeho dutinách vznikaly červené až červenobíle proužkované povlaky, podobné roztoky pronikaly i do prasklin v okolní rule a tvořily tam podobné acháty, ale již ve vývoji chybí hematit. Dále od hematitu směrem do centra žíly vznikaly bleskové acháty, patrně jako pseudomorfózy barytech?

Horní Halže – tzv. černá – opět velmi známá lokalita s krásnými acháty. Nachází se cca 50 m již. od silnice z Halže do Měděnce (cca 300 m za obcí). Zde byl ověřen výchoz křemenných žil až 30 cm mocných. Také zde byl vývoj polyfázový. Výrazný je podstatně větší podíl karbonátů, ale především barytu v primární žilovině oproti „červené halži“. Také tu došlo k většímu přínosu SiO₂ a tektonickému porušení. V posledním stádiu se v některých dutinách zdejších žil tvořily ledvinité povlaky psilomelanu o ploše až 10 cm². Zdejší acháty tvoří masivní výplně celého profilu žíly a jsou typické svou lištovitou stavbou a velkou pestrostí barev. Převládají odstíny černohnědé, rezavé, oranžové až červené, ale jsou zde i acháty bílé, nazelenalé, modravé a žlutavé. Tmavé odstíny achátů jsou způsobeny vysokým obsahem železa, přítomného ve skarnu, kterou žílu protíná (Šrein, 1995).

Zdroj:   

Šrein, V.: Perspektivní naleziště ametystů Krušných hor časopis Minerál, 1/1995 , str. 24-28