Horní Hrad - lokalita vzácných zeolitů
V minulosti známým nalezištěm zeolitů byl Zámecký vrch (Schlossberg) severně od obce Horní Hrad. V literatuře byla tato lokalita často zmiňována již v první polovině 19. století (Bořický, Haidinger, Reuss, Zepharovich, Zippe aj.; in Kratochvíl 1958).
V dutinách bazaltoidních hornin v okolí hradu (dnes již rekonstruované zříceniny) Haunštejn, původně patrně z druhé poloviny 13. století, byly v minulosti nalezeny až 5 cm velké, bílé a načervenalé paprsčité agregáty mezolitu, který byl některými autory považován za thomsonit (např. Haidinger). Nově byl tento zeolit, který byl tvořený bílými až načervenalými paprsčitými agregáty, identifikován jako gonnardit (Rychlý 1980). Podle historických údajů se na lokalitě vyskytovaly též phillipsit, kalcit a patrně i natrolit. Rozkladem zeolitů vznikly jílovité minerály, které pseudomorfují původní minerály. V minulosti byl tento materiál označován jako hydrothomsonit.
Přestože se lokalita nachází v údolí směřujícím k nedalekým krušnohorským svahům, je svým vznikem svázaná s Doupovskými horami ležícími na protějším břehu Ohře. Ne však s oblastí kaldery centrálního vulkánu, ale s okrajovými přívodními dráhami na krušnohorském zlomu a puklinách paprsčitě se rozbíhajících z centrální vulkanické zóny Doupovských hor. Tyto okrajové (vedlejší) přívodní dráhy se vyskytují i v okolí Horního hradu a výsledkem jejich činnosti je souvrství několika typů hornin.
Protože charakter vulkanické činnosti a složení magmatu nebyly po celou dobu stejné, vyskytují se zde horniny vzniklé jak napadáním materiálu při sopečných explozích, tak i lávovými výlevy různého složení. A právě jeden z nich dal vzniknout zdejšímu nalezišti zeolitů.
Nejlepší ukázky thomsonitu a philipsitu se aktuálně dají nalézt v sesutých balvanech na pravém břehu potoka přímo pod hradní skálou, kde nedávno probíhala rekonstrukce propustku pod cestou. Phillipsit je zde nejhojnější a v dutinách tvoří povlaky, krusty nebo drúzy 1mm velkých krystalků. Na něj nasedá mladší thomsonit, tvořící drobné čiré čtyřboké hranoly 2 – 3mm velké. Častý je i kalcit v podobě klencových krystalů, občas ale tvoří i sloupce, porostlé phillipsitem. Zeolity, zejména paprsčitý thomsonit a gonnardit se vyskytují se i v sutinách pod hradem, v materiálu vytříděném pro jeho opravu a také na hradě samotném, ale ten prosím nerozebírejte :-)
Literatura:
CAJZ, Vladimír; RAPPRICH, V.; RADOŇ, M. Vulkanismus v okraji Doupovských hor – vulkanologická studie paleontologické lokality Dětaň. Zprávy o geologických výzkumech. 2006, roč. 2005, s. 13-16
HRADECKÝ, P.; MLČOCH, P.; ŠEBESTA, J.; Nové poznatky o geologii Doupovských hor. Zprávy o geologických výzkumech. 2005, roč. 2004, s. 59-60
KRATOCHVÍL J. (1958) Topografická mineralogie Čech II. Nakl. ČSAV, Praha
PAULIŠ P., (2015) Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech – zeolity a doprovodná mineralizace. Kuttna, Kutná Hora.
PAULIŠ P., (2015) Böhmit z klasického naleziště zeolitů Horní Hrad v Krušných horách (Česká republika). Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 23, 1, 60-62. ISSN 1211- 0329
RAPPRICH, V.; Rekonstrukce vulkanických procesů v okolí Kadaně. Zprávy o geologických výzkumech. 2007, roč. 2006, str. 34-36
RYCHLÝ R. (1980) Gonnardit z lokality Horní Hrad, sv. od Ostrova nad Ohří. Čas. Mineral. Geol. 25, 3, 319.
GREMBLIČKA ,R., https://mineralycv.webgarden.cz/rubriky/menu/lokality/horni-hrad
