Madan Poloha Madanské rudní pole je situováno okolo města Madan v jižní časti pohoří Rodopy.  Madan leží cca 160 km jiho-jihovýchodně od města Plovdiv (ant. Philippopolis) a 10 km severně od bulharsko-řecké státní hranice. Historie První známky o dolování v Rodopech jsou z přelomu 6 - 5.stol. př.n.l. Trácký kmen Koilaleti začal těžit zlato a stříbro. Kontakt a obchod s oblastí antického Řecka dokládají nálezy mincí z Tasosu a Egejských ostrovů. Římané po dobytí oblasti získávají dobře...

  Významný výskyt smaragdově zeleného opálů u Níhova, vázaných na reziduum serpentinitu v oblasti gföhlských ortorul je popisují Mrázek a Rejl (2010). Opál se zde vyskytuje ve formě náteků a hroznovitých a ledvinitých agregátů, některé vzorky připomínají strusku.  Tato lokalita je známa od počátku 20. století, první zmínka v literatuře je z roku 1903. Bohužel v současnosti jsou možnosti nálezů kvalitní opálové suroviny omezené. Ale nemusíte propadat trudomyslnosti na lokalitě kromě opálů...

V minulosti známým nalezištěm zeolitů byl Zámecký vrch (Schlossberg) severně od obce Horní Hrad. V literatuře byla tato lokalita často zmiňována již v první polovině 19. století (Bořický, Haidinger, Reuss, Zepharovich, Zippe aj.; in Kratochvíl 1958). V dutinách bazaltoidních hornin v okolí hradu (dnes již rekonstruované zříceniny) Haunštejn, původně patrně z druhé poloviny 13. století, byly v minulosti nalezeny až 5 cm velké, bílé a načervenalé paprsčité agregáty mezolitu, který byl některými autory...

Lokalitu rutilu u Dobré Vody objevil v roce 1912 ředitel měšťanské školy ve Velkém Meziříčí, K. Kořínek. Poprvé ji zmiňuje KUČERA (1926) a JAROŠ (1930), který publikoval i jejich fotografie. BOUČEK (1930), profesor gymnasia ve Velkém Meziříčí a znalec nerostů na jihozápadní Moravě uvádí: „Od známé lokality zeleného opálu v Martinicích, směrem k Dobré Vodě a pak těsně jižně od vesnice, se nacházejí valounky rutilu. Vyvětrávají z matečné horniny ruly a jsou barvy černé až temně červené.“ V blízkosti Dobré Vody,...

Ametystová Halže – rozvlečená stará pinka po těžbě železných rud, cca 2 km z. od Halže. Původně se jednalo o křemen – karbonátové žíly s hematitem. Mocnost i přes 0,5 m. Naprosto převládal kalcit, který byl vykrystalován ve skalenoedrech až 20 cm velkých. Při obnovení hydrotermálního vývoje žil došlo k postupnému vyloužení kalcitu a jeho nahrazení limonitem. V další fázi došlo k ohřátí systému, prokřemenění limonitu a tvorbě zonálních ametystových a křemenných lemů s krystaly do 3 cm. Místní syngenetické tektonické...

Volyně je malá vesnice, která leží v okrese Chomutov, v Ústeckém kraji a nachází se asi 4 km na jih od Výsluní. Leží v sedle výběžků hor směřujících k Prunéřovu, v nadmořské výšce 725 m. n. m. Volyně leží v katastrálním území Volyně u Výsluní o rozloze 7,13 km2. V okolí obce Volyně byl dobýván magnetit na dole Petr a Pavel. Štola byla proražena asi 230 m na západ a v letech 1709- 1710 se odtud odvezlo malé množství rudy do perštejnských železáren. Ruda se zde dobývala i v letech 1824- 1827 a celkem bylo vytěženo...

Ojedinělé nálezy lazulitu na Slovensku byli popsané ze Slovenského Rudohoří a Javoří, přitom z druhé oblasti je lazulit znám jen z vrtných prací (Ďuďa a Ozdín 2012). V největším množství se na Slovensku vyskytuje v obalové sekvenci jádrového pohoří Tribeč. První nálezy z roku 1936 popsal Sekanina (1957). Později se našel lazulit ve stejné geologické pozici na 16 lokalitách v okolí Nitry, dále v Bádicích, Horných Lefantovcích, Jelenci, Kostoľanech pod Tribečem, Nitrianských Hrnčiarovciach, Skýcove, Súľovciach, Velčiciach,...

Asfaltové ložisko Nezbud      Asfalt vzniká jako přírodní produkt oxidace (okysličením) tekutých pryskyřic (bitumenů) nejčastěji z ropy. Je  usazenou horninou organogenního původu. Jeho chemické složení tvoří uhlík až 84%, dále také vodík (do 10%) a kyslík (6%), někdy i úlomky písku či síry. Má velmi nízkou tvrdost (1 - 2). Je prakticky netěkavý a má poměrně velké rozpětí bodu tání (10 - 150°C).  Jeho barva je černá až černohnědá. V pevné podobě je křehký s lasturnatým lomem, rozpouští...

Mirotínek Lokalita s výskytem krystalů křemene a křišťálu se nalézá cca 700m západně od osady Mirotínek, 1000m východně od osady Nemrlov, místní části obce Oskava. Souřadnice lokality (49°53'07.06"N, 17°09'16.57"E).  Zde u silnice z Libiny do Rýmařova (II/370) se na pozemku parc. č.  573/3 nachází menší opuštěná pískovna založená v silně zvětralém a částečně kaolinizovaném granodioritu. Jedná se o poměrně malé těleso prostorově svázané s intruzí šumperského granodioritového masivu. V centrální...

  Stručná geologická a mineralogická charakteristika rudního výskytu Zlatkov Studovaný výskyt uranového zrudnění se sulfidy a selenidy je vázán na poruchové zóny pestré serie hornin moravské větve moldanubika. Situován je v severní části tzv. východní synklinály, tvořící křídlo olšínsko-rožínecké antiklinály. Podobně jako na dříve studovaných lokalitách uranového zrudnění Českomoravské vrchoviny (Habří, Bukov, Slavkovice) náleží zjištěné rudní nerosty ke třem fázím: oxidické selenidové sulfidické Silikáty...