Kozákov

Geologická a obecná charakteristika Kozákova Studované horniny se nacházejí v Libereckém kraji, konkrétně v okresu Semily, případně Jablonec nad Nisou. Vrch Kozákov je součástí geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet, jehož nejvyšším vrcholem je Ještěd (1012 m n. m) [Demek, 1988]. Na geologické stavbě se podílejí horniny tří geologických útvarů: Permu, křídy a neogénu. Těleso je tvořeno výlevy olivinického bazaltu a melafyru doprovázeného melafyrovým tufem. V jejich podloží vystupují sedimenty permu (Rotliegendes)....

Pokračovat ve čtení

Dolování na Horní Hané

VÝVOJ RUDNÝCH DOLŮ RÝMAŘOVSKA     Nerostné bohatství Jeseníků, zásoby rud železných, měděných, zinkových, olověných a stříbrných, ba i zlatých, přitahovalo zájem prospektorů od doby, kdy se na našem území objevily první stopy zpracování kovů již značně opožděného za vyspělejšími středomořskými kulturami. Jaromír Novák (1986), autor rozsáhlého báňsko-historického výzkumu Jeseníků, uvádí nález, jímž lze s jistou opatrností doložit získávání zlata v Suché Rudné již v době bronzové. Vychází z nálezu ohniště...

Pokračovat ve čtení

Co nového na k. ú. Rožná ?

  S ohledem na zvyšující se hladinu trudomyslnosti ve společnosti zapříčiněné výskytem viru z Kitaje a jeho anglickým tunigem. S ohledem na opatření naší vládnoucí garnitůry jsem o víkendu prováděl partizánskou činnost na k. ú. Rožná.                                         Výseč geologické mapy 1: 50000  na východ od obce Rožná. ( ČGS 2021 ) Oblast byla vymapována jako dvojslídný svor, s tímto bych...

Pokračovat ve čtení

Tercierní dřeva z Oleksovic

Moravská fosilní dřeva

 Moravská fosilní dřeva   Lokality výskytů silicifikovaných dřev na Moravě můžeme v podstatě rozlišit na dvě základní skupiny, a to primární a sekundární naleziště.   

Pokračovat ve čtení

Achátová pecka

Doubravice ... mekka českých achátů

  Lom v olivinických bazaltech až bazaltandezitech, označovaných také jako melafyry . Na spodní etáži byla při těžbě bazaltandezitu odkryta i tenká poloha (cca 45–50 cm) mafických jemně zrnitých vulkanoklastik s alterovanými střepinami skla a slídou v základní hmotě, uklánějících se pod úhlem 30° k JZ . Tato poloha leží na silně vezikulovaném nerovném povrchu bazaltandezitové lávy a ukazuje nám, že lávy jsou součástí vulkanosedimentárního sledu j. křídla tzv. novopacké antiklinály. Melafyry patří kozákovskému...

Pokračovat ve čtení

Polymetalické rudy

Pb-Zn+/-Ag mineralizace na ložisku Rožná

  Ložisko Rožná se nachází cca 50 km SZ od Brna a 6,5 km JZ od Bystřice nad Pernštejnem. Ložiskové území má zhruba obdélníkový tvar protažený ve směru S-J. Je situováno mezi obcemi Rozsochy, Rožná, Střítež, Žďárec, Radňoves, Strážek, Blažkov a Zvole. Po stránce geologické leží ložisko Rožná na styku čtyř základních regionálně-geologických jednotek, a to strážeckého moldanubika, svrateckého krystalinika, svratecké klenby moravika a třebíčského masívu.  Rudní pole Rožná – Olší se leží na východním...

Pokračovat ve čtení

Fluorit

Fluorit z lomu Kotouč ve Štramberku

  Vápencový lom na vrchu Kotouč u Štramberku, představuje velmi významnou geologickou lokalitu pro Moravu a Západokarpatský region. Lokalita byla intenzivně zkoumána již od 19. století, zejména paleontologický výzkum přinesl lokalitě světovou proslulost. Z mineralogického hlediska se jedná o lokalitu vcelku jednotvárnou.                                                     ...

Pokračovat ve čtení

Baňská Štiavnica ... Terra Banensium II.díl

Terra Banensium II. díl Patnácté století přineslo banskoštiavnickému regionu rušné časy požárů a mocenských bitev o uherský trůn, zničení Starého města završilo rozsáhlé zemětřesení z 5. června 1443. Samostatným hornickým městem se stala Banská Belá v r. 1453, ale její sláva po několika zatopených hlavní dobývky v r. 1383 a r. 1474, se už nikdy nevrátila. I navzdory mnoha snahám a nemalým finančním prostředkům, které vynaložili na její obnovu. O samostatnost se snažila i Hodruša. Hornické podnikání zde bylo výnosné,...

Pokračovat ve čtení

Baňská Štiavnica ... Terra Banensium I.díl

 Báňská Štiavnica   Schemnitz   Selmecbanya.....  prostě  ŠŤAVKA První pozůstatky hornické činnosti jsou v oblasti z období neolitu, dobývky pro těžbu suroviny pro štípanou a leštěnou industrii, dobývaly se s počátku povrchové partie kvarcitové suroviny, posléze se těžba přenesla i do podzemí. Stopy po dobývání silicitů a kvarcitů jsou např. v oblasti Kalvárie. V okolí Baňské Štiavnice se povrchově těžilo zlato a stříbro už v období keltského osídlení....

Pokračovat ve čtení